V bludišti dějin uvázla i košile potřísněná krví
Na Hradě je k vidění originál Vladislavova privilegia i žádost o přijetí do Evropské unie.
Martin Bajtler redaktor MF DNES
Pod sochou svatého Václava hoří svíčky, na podstavci jsou přilepené plakáty s nápisem „Všichni proti násilí“a v pozadí mává postava českou vlajkou. Nejde o záběry z listopadu 1989, ale o jeden z exponátů výstavy Labyrintem dějin českých zemí, která dnes začíná v Císařské konírně Pražského hradu. Její návštěvníci se mohou přenést do zlomových událostí v dějinách českého státu.
Jedná se o první velkou výstavu z třídílného cyklu Založeno 1918, který se na Pražském hradě koná ke stému výročí založení samostatného československého státu.
„Chtěli jsme představit nejen sto let československé republiky, ale také celých tisíc let české státnosti,“říká autorka výstavy Emílie Benešová z Národního archivu.
Návštěvníci budou českými dějinami procházet retrospektivně, tedy od součastnosti až k základům české státnosti. Nejnovější exponáty představují například důležité smlouvy. K vidění je třeba oficiální žádost České republiky o přijetí do Evropské unie z roku 1996 podepsaná tehdejším premiérem Václavem Klausem. „Vystavujeme také dohodu o rozdělení majetku mezi Českou a Slovenskou republikou z roku 1992, kterou doplňuje video z tiskové konference Václava Havla,“představuje exponáty Benešová.
Originály se prostřídají
Právě krátké videoukázky promítané na stěny, zvukové záznamy a nejrůznější interaktivní exponáty jsou jedním z hlavních motivů celé výstavy. „Místo klasických vitrín s dlouhými a pro někoho možná nudnými popisky jsme zvolili zábavnější koncept. Pomocí zvuku i obrazu chceme vyprávět příběh a vyvolávat emoce, aby se návštěvník ponořil do dobové atmosféry,“říká Viktor Plass z firmy AV Media, která se podílela na vytvoření vizuální podoby výstavy.
K předmětům a dokumentům, které souvisí s vpádem sovětských
vojsk do Československa v roce 1968, například hraje z reproduktorů píseň Bratříčku, zavírej vrátka od Karla Kryla. Při prohlížení dokumentů z únorového převratu může zase návštěvník slyšet projev Klementa Gottwalda, který se „právě vrátil z Hradu“.
Podrobnější informace k exponátům si mohou lidé poslechnout v audioprůvodci nebo přečíst ve dvousetstránkové publikaci, kterou lze k výstavě zakoupit.
Výstavu její autoři rozdělili do tematických okruhů. Ty obsahují například vězeňský spis Milady Horákové, Košický vládní program, výnos říšského protektora o vyhlášení výjimečného stavu v roce 1941, pohřební insignie krále Přemysla Otakara II. nebo Kosmovu kroniku. „Národní památkový ústav nám na výstavu zapůjčil také košili Františka Ferdinanda d’Este, kterou měl na sobě následník rakousko-uherského trůnu v době atentátu v Sarajevu. Krvavé skvrny sice poněkud vybledly, ale jsou stále patrné,“říká autorka výstavy.
Návštěvníci se labyrintem dějin postupně dostanou až do roku 1158, kdy císař Fridrich I. udělil vévodovi Vladislavu II. právo nosit královskou čelenku. „Vladislavovo privilegium, což je nejstarší dochovaná listina, která dosvědčuje existenci českého státu, je nejvýznamnější vystavenou listinou,“uvádí Benešová. Originál vzácného dokumentu bude vystaven měsíc. Poté ho ale nahradí věrná kopie.
„Podle archivních pravidel je možné ty nejcennější archiválie vystavovat maximálně po dobu jednoho měsíce, takže nemohou být na výstavě po celou dobu,“vysvětluje náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Jednotlivé originály se proto na Hradě vystřídají. V červnu například lidé uvidí originály všech tří listin Zlaté buly sicilské.