Důchody skokem vzrostou, plánuje vláda

Ještě nikdy důchody nevyrostly o takový skok, k jakému se chystá současná vláda v demisi Andreje Babiše. Všechny důchody včetně těch nejnižších by mohly narůst od příštího roku o pevnou částku 540 korun. Důchodci s průměrným důchodem pak vzroste penze dohromady o 918 korun, slibuje vláda.

Starobní důchod v Česku bere 2,4 milionu lidí a průměrná penze činí 12 240 korun.

Vláda včera schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, kterou slíbila ve svém programovém prohlášení. Rekordní nárůst způsobí zvýšení takzvané základní výměry důchodu. To je jedna ze dvou složek důchodu a odvíjí se od průměrné mzdy v ekonomice. Dosud se počítala jako 9 procent z průměrné mzdy, vláda ji teď navrhuje zvýšit o procentní bod, tedy na deset procent. To je v přepočtu na peníze a po započtení očekávaného růstu průměrné mzdy dohromady zmíněných víc než pět set korun navíc.

Další stokoruny navíc by pak důchodcům přinesla pravidelná valorizace druhé složky důchodu – takzvané procentní výměry (podle odpracovaných let a výše zaplaceného pojistného). A další přilepšení bude platit pro pětaosmdesátileté a starší. Od data těchto narozenin by lidé dostávali důchod o tisícovku vyšší.

Dnes se takto přilepšuje stoletým, a to přidáním dvoutisícovky od jejich stých narozenin. Toto opatření by se mělo týkat asi 200 tisíc lidí.

Štědré zvýšení důchodů má podle důvodové zprávy k novele v první řadě prostě vylepšit příjmy důchodců. Problém však je, že trvale zvýší zatížení státního rozpočtu a způsobí, že důchodový účet bude díky tomu už napořád v deficitu – na důchody se bude ulupovat i z jiných daní než z důchodového pojištění, případně se na ně bude půjčovat.

Další problém je pak v tom, že i když se návrh tváří jako spravedlivý (pětistovka se má přidat všem), nejvíc na něm vydělají ti, kteří do společné důchodové kasy přispívali nejméně. A těm také při budoucích valorizacích poroste důchod rychleji než vysokopříjmovým.

Vysoký stupeň solidarity

Ministryně Jaroslava Němcová již dříve uvedla, že se růst zbrzdí asi polovině důchodců, propočet ČTK mluví dokonce o třech pětinách seniorů – tedy těch s penzí nad 11 200 korunami.

Důchody bohatých a chudých se například v porovnání s tím, kolik nízkopříjmoví a vysokopříjmoví před nástupem do důchodu brali, liší jen málo. Důvodem je vysoká solidarita. Tu současný návrh ještě zvýší a přispěje k vyrovnání důchodů.

Podle poslední zpracované důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení z roku 2016 jen desetina starobních penzistů a penzistek dosáhla na důchod vyšší než 14 501 korun. A naopak desetina měla méně než 8 576 korun. Polovina důchodců podle tehdejší statistiky pobírala přes 11 344 korun.

Chystané zvyšování základní výměry má přijít na 12 miliard korun, automatické zvýšení důchodů 85letým a starším na tři miliardy, a po započtení pravidelné valorizace by pak výdaje na důchody měly meziročně stoupnout dokonce o rekordních 29 miliard korun. Premiér Babiš včera uvedl, že část peněz, 21 miliard, našel na privatizačním účtu a nechá je převést na zvýšení důchodů. Háček je však v tom, že tyto desítky miliard navíc teď bude vláda potřebovat každoročně, nejen příští rok. Na ekonomický růst spoléhat nemůže, protože ekonomika se pohybuje v cyklech a současná konjunktura už nebude trvat věčně.

Čeká se na reformu

Z tohoto důvodu by financování penzijních systémů mělo být navrhováno jako dlouhodobě udržitelné. Babišova vláda slibuje reformu, ale její principy zatím neprozradila. Pouze uvedla, že oddělí důchodový účet od zbytku rozpočtu tak, aby přebytky z důchodů nebylo možno rozpustit na jiné výdaje. Při pohledu na predikce samotného ministerstva práce to ztrácí smysl – podle důvodové zprávy k chystané novele nemůžeme zásluhou zvýšení důchodů a demografického vývoje příštích 40 let žádné přebytky očekávat, naopak bude se prohlubovat deficit důchodového účtu. Problém nemá jen Česko. Studie OECD z roku 2016 hovoří o tom, že právě nedostatek peněz na důchody bude spouštěcím momentem příští velké světové ekonomické krize.