Syřan, kvůli němuž se rozhořel diplomatický boj
Do Prahy přijel na diplomatickou konferenci. Po jejím skončení za ním do hotelu přišli policisté. Byla sobota přesně 23.35 a Syřan Sálih Muslim, který předtím bez povšimnutí úřadů a policie procestoval několik zemí Evropy, byl zatčen.
„Tu konferenci pořádala Kalifornská univerzita spolu s českou stranou a byli na ni pozváni lidé ze Středního východu, aby se mohli v Praze v klidu pobavit,“řekl poslanec a exministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, jenž měl být na konferenci původně také.
Nejvyšší soud v Ankaře vydal mezinárodní zatykač na Muslima kvůli narušování jednoty a teritoriální integrity státu, vraždě, pokusu o vraždu, terorismu, ničení veřejného majetku a přepravy nebezpečných látek. Viní ho z bombového útoku na autobusové zastávce v centru Ankary, během něhož zemřelo 29 lidí.
Muslim až dosud volně cestoval, minulý týden v pondělí byl v Bruselu, o tři dny později v Ženevě. Zatkla ho až v sobotu česká policie a Městské státní zastupitelství v Praze podalo návrh na vazbu. To okamžitě vyvolalo vlnu protestů. Lidé sepisovali petice za jeho propuštění, demonstrovali před českými ambasádami v Londýně, Torontu, Helsinkách, Kodani, Drážďanech či Stockholmu. Velvyslanectví zpřísnila ochranu.
Soud ale Muslima včera propustil. „Důvody vazby tam jsou, ale nahradil ji slibem,“řekla mluvčí státního zastupitelství Štěpánka Zenklová. Muslim totiž soudu slíbil, že nevycestuje z Evropské unie a bude se dostavovat k soudu.
Včerejším verdiktem to totiž nekončí, rozhodnutí nemá vliv na řízení o Muslimově vydání do Turecka. „Turecko teď má 40 dní, aby nám poslalo podklady. Pokud to udělá, státní zastupitelství je posoudí a navrhne přípustnost nebo nepřípustnost vydání,“řekla Zenklová. Znovu by rozhodoval soud, ale konečné slovo má vždy ministr spravedlnosti.
A proč Turci o Muslima tolik stojí? Patří k ikonám syrsko-kurdského separatismu a podle interních dokumentů české diplomacie se řadí na páté místo nejhledanějších odpůrců prezidenta Receppa Tayyipa Erdogana.
Sálih Muslim byl až do loňského září spolupředsedou kurdské Strany demokratické unie (PYD). „Vznikla v roce 2003 jako odnož Kurdské strany pracujících v severní Sýrii,“říká Tomáš Kaválek z Asociace pro mezinárodní otázky. PYD brzy po vzniku získala kontrolu nad severní částí Sýrie a vytvořila autonomní oblast.
Kromě politické části má PYD i ozbrojené křídlo YPG, přeloženo jako Lidové obranné jednotky, které byly důležitým spojencem USA v boji proti Islámskému státu v Sýrii.
Sálih Muslim se vždy snažil ujistit Ankaru, že se PYD stará jen o občany v Sýrii a že v Turecku nemá žádné zájmy. Turci však považují PYD i její ozbrojené křídlo za teroristické skupiny navázané na Stranu kurdských pracujících, která se už 35 let snaží v Turecku o autonomní stát, což Turci nechtějí připustit.
Rozhodnutí soudu vnímají turečtí politici za podporu terorismu a poslali do Prahy diplomatickou nótu.
Dnes tak čeká ministra zahraničí Martina Stropnického nepříjemný rozhovor s tureckým protějškem.