Auto s elektrárnou na palubě
Vodík je alternativou ke klasickým pohonům. Podle expertů mu patří budoucnost
František Dvořák redaktor iDNES.cz
To auto zpívá, aspoň když jede malou rychlostí. Je to bezpečnostní prvek. Hyundai Nexo má elektrárnu na palubě, jezdí docela tiše, ten lehce pisklavý zvuk, podobný tomu, který vydávají vesmírné lodě v sci-fi filmech, vydává proto, aby mu chodci neskákali pod kola, protože ho neslyší. Při překročení třicetikilometrové rychlosti umělý hlas utichne.
Nexo je elektromobil, ale nevozí s sebou velké, těžké a neefektivní akumulátory, elektřinu si vyrábí přímo v palivových článcích chemickou reakcí z vodíku.
Vodík je jednou z alternativ klasickým pohonům. Vozidlo, které si z něj samo vyrábí elektřinu natankuje za pět minut plnou nádrž a ujede na ní třeba šest set kilometrů. V porovnání s klasickým elektromobilem budete muset na ujetí stejné štreky třikrát nabíjet a strávíte s tím několik hodin. Pro ilustraci: plné nabití elektromobilu Chevrolet Bolt trvá při použití domácí nabíječky na 240 voltů devět hodin.
Jediným odpadem z auta na vodíkový pohon je voda. Proto například v Londýně, Miláně, Hamburku nebo Oslu už dnes v městské hromadné dopravě jezdí autobusy, ze kterých jen odkapává zkondenzovaná vodní pára.
A teď ty špatné zprávy: vodík není kde tankovat a aut, která na něj jezdí, je jen pár. Je to jako s tou slepicí a vejcem – dokud nebude kde natankovat, nebudou ani jezdit auta na vodík. Jenže postavit plničku na palivo, které tankuje jen pár aut, se nevyplatí, ale za pár let to má být úplně jinak.
Do budování infrastruktury nabíječek elektromobilů pumpují obrovské peníze automobilky, vlády, energetické společnosti. Elektromobilita je teď v kurzu. Propagátoři vodíku něco takového teprve vyhlížejí.
Vodík je palivo budoucnosti
Loňský průzkum společnosti KPMG, kterého se zúčastnilo bezmála tisíc výkonných manažerů automobilového průmyslu ze 42 zemí včetně Česka, naznačil, že dnešní elektromobilní šílenství má být jen přechodnou fází.
„Elektromobily jsou nadále velmi drahé. Potíž je nejen cena, ale i to, že toto drahé řešení zatím neprokázalo svou odolnost a životnost, hlavně co se baterií týče,“vysvětlil Wolfgang Warnecke, šéf pro oblast inovací Shellu v rozhovoru pro iDNES.cz.
O pohonu budoucnosti však mají manažeři jasno: 78 procent předpovídá,
že se nejvíce uchytí palivové články. Podle manažerů je totiž právě vodíkový pohon mnohem životaschopnější s ohledem na stávající infrastrukturu a čas „dotankování“.
Klíčová bude infrastruktura
Vodík se dá zkapalnit a dá se pak jednodušeji přepravovat. V budoucnosti může pohodlně sloužit jako nosič k ukládání a přepravě větrné či sluneční energie i energie pocházející z dalších obnovitelných zdrojů. „Může také sloužit jako pohonná hmota v řadě různých hospodářských odvětví včetně automobilového průmyslu,“vysvětluje Mike Rausa, viceprezident Toyota Australia.
Auta s vodíkovými palivovými články by tedy mohla v dohledné době svést boj o ovládnutí silnic bez znečišťujících zplodin s elektrickými vozy. Avšak pouze v případě, že pro ně bude postaveno více čerpacích stanic. Postavení plničky dnes podle Sae-Hoon Kima, šéfa vývoje vodíkových technologií u automobilky Hyundai, stojí milion dolarů a cena stále klesá. Plnička na vodík vypadá a funguje vlastně stejně jako benzinka na propan-butan nebo zemní plyn, na který dnes jezdí ten, kdo chce jezdit autem se zážehovým motorem za levno.
Vodík se dostává do povědomí veřejnosti a úřadů zatím pomalu. Jedním z lídrů jsou Spojené státy, díky takzvané H2 Highway lze projet celými USA napříč. V rámci zapojení vodíku do dopravy se však počítá také s loděmi, vlaky, trajekty či letištní obsluhou. V Evropě je s padesáti plničkami na prvním místě Německo (do roku 2023 jich chtějí mít celkem čtyři sta, největší nabíječka je teď v Hamburku), pak Anglie, Benelux, Skandinávie.
Česko má také vodíkový plán
V Česku nyní funguje jediná plnička, stojí v Neratovicích a tankuje u ní autobus, který tam od roku 2009 ve zkušebním provozu jezdí. Když české zastoupení Toyoty přivezlo loni v červenci při příležitosti velké konference o vodíku do Česka svůj vodíkový automobil jménem Mirai, neměli ho kde pořádně natankovat. Ta neratovická plnička je totiž nízkotlaká (maximální tlak 350 barů) a mirai potřebuje 700barovou. Naplnění mirai stojí teď v Německu 50 eur, časem se ovšem cena má dostat na pět až šest eur za kilogram vodíku.
Situace v Česku se má změnit: Unipetrol připravuje výstavbu dvou plnicích stanic, které by měly být v provozu do konce roku. V rámci národního plánu Čistá mobilita, který garantuje ministerstvo průmyslu a obchodu, navíc nedávno vznikla pracovní skupina pro využití vodíku v dopravě. Hyundai, výrobce „zpívajícího“nexa, v ní má svého zástupce: „Jde zatím o konzultace mezi technology, dodavateli infrastruktury a aut se zástupci státní správy a samosprávy – bavíme se o výstavbě plnicích stanic a na to navazujících pilotních projektech s vodíkovými auty a autobusy,“říká Petr Vaněk, mluvčí automobilky Hyundai v Nošovicích.
Kromě zástupců ministerstev a krajů jsou v této skupině mimo jiné petrolejáři (Unipetrol, Shell), výrobci autodílů, ale také třeba zástupce města Ostravy, která je ve vyhlížení vodíkové budoucnosti velmi aktivní.
„Věřím, že technologie a dopravní prostředky v blízké budoucnosti budou testovány v Ostravě a podaří se zajistit jejich financovaní, uvedl pro iDNES.cz Daniel Minařík, energetický manažer města Ostravy a také jeden ze zakladatelů Laboratoře vodíkových technologií výzkumného centra ENET na VŠB-TU Ostrava. Nejdříve bude podle něho vodíkový dopravní prostředek – ať auto, nebo autobus – v ulicích Ostravy k vidění v roce 2020.
Vodíkovou budoucností dopravy se zabývá studie společnosti Grant Thornton vytvořená v loňském roce pro ministerstvo dopravy. Má posloužit jako podklad pro aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility. V něm je uveden cíl vybudovat do roku 2025 tři až pět vodíkových stanic. Ministerská studie ovšem požaduje alespoň 12 plniček a doporučuje je doplňovat k již existujícím čerpacím stanicím, ideálně u hlavních tahů.
Vodík se uplatní i na železnici
Studie rozpracovává několik scénářů, ten, který označuje za „základní“, počítá s výstavbou 117 plnicích
stanic při provozu 115 tisíc vodíkových aut (z celkového počtu asi 5,1 mil. aut) a tisícovkou vodíkových autobusů (z celkového počtu asi 20 tisíc autobusů). To vše při kumulativních nákladech 42,3 mld. Kč v následujících 13 letech.
Česká vodíková technologická platforma Hytep doporučuje využít možnosti vodíkových technologií také v železniční dopravě. Jako jeden z pilotních projektů pak zmiňuje přeshraniční spolupráci ČR a Německa v oblasti vodíkových autobusů. „Základní ideou je propojení Prahy a Drážďan. V současné době se řeší parametry, tedy velikost autobusu, jeho dojezd, obsazení, varianty linky, přičemž výhledově lze plánovat dojezdy až do Berlína,“uvádí Hytep.
Na auto je možné získat dotace
Většinu vodíkových aut, která dnes jezdí, si zákazníci pronajímají na operativní leasing. Prodejní ceny se pohybují kolem 60 tisíc eur s tím, že většinou je možné dostat na nákup dotaci (v USA skoro třetinu ceny). Sae-Hoon Kim z Hyundaie předpovídá, že cena vodíkových aut klesne v dohledné době na úroveň hybridních vozů. V Evropě se podle něj dá očekávat hlavně poptávka po vodíkových autobusech a kamionech.
Auta na vodíkový pohon nabízí aktuálně hlavně asijské značky, kromě Hyundaie ještě Toyota s Hondou. Auto chystá i Mercedes.