Od vymetání kostlivců k miliardám
Lubomír Stoklásek vytáhl Agrostroj z problémů a dnes dosahuje sedmimiliardových tržeb.
Jaroslav Paclík redaktor MF DNES
odobně jako třeba kdysi Tomáš Baťa, staví Lubomír Stoklásek byty pro své zaměstnance.
Jeho firma Agrostroj patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům na Vysočině, práci dává zhruba 2 600 lidem. Její šéf se stal v tomto kraji Podnikatelem roku a vyhrál také celostátní finále. Slavnostní předávání cen proběhlo včera večer v pražském Žofíně.
Vraťme se na začátky vašeho podnikání. Byl jste podnikavý už od studií? A jak to vzniklo, že jste se dal na dráhu majitele a ředitele velké strojírenské firmy?
6,7 miliardy. Máme cíle, plány zainvestováno do výroby i technologií. V letech 2020–2021 bychom se mohli v rámci holdingu dostat na deset miliard, pokud nepřijde nějaký problém ve světě.
Jaký posun proti roku 1997! Tehdy jste do Agrostroje vstupoval a zdaleka tak dobře to nevypadalo.
První tři roky po mém vstupu do Agrostroje to byla doba „vymetání kostlivců“a řešení existenčních problémů. Bylo jich tolik, že bez restrukturalizace by firmu maximálně do šesti měsíců postihl konkurz. Přidanou hodnotu začala realizovat prakticky až v roce 2002.
Sídlíte v Pelhřimově, kde je nezaměstnanost jedna z vůbec nejnižších
kde sídlí nějaká výroba a kde je poptávka po kvalifikovaných pracovnících, postavily příslušné kapacity bydlení. A jde i o to, aby se lidé mohli stěhovat do stejně kvalitního bydlení, jako je v Praze a Brně a třeba i v Pelhřimově.
Jenže bytových domů se staví v tuzemsku v posledních letech hodně málo.
Protože se k tomu nikdo nemá, tak jsme v Pelhřimově začali a realizujeme výstavbu stovky bytových jednotek. Budou to exkluzivní byty, jedny z nejhezčích v Česku, o ploše 95 metrů čtverečních. Předpokládám, že první etapa bude dodělaná příští rok a do roku 2021 by mohly být komplet hotové všechny byty.
Hodláte v příštích měsících nabírat nové zaměstnance?
Tím, že jsme v poslední době přibrali 385 pracovníků, si Agrostroj naplnil kapacity a pro další období předpokládáme plus minus 50 až 70 nových pracovníků – například za odchody do důchodu.
Vyrábíte mimo jiné pro světové značky kamionů, zemědělských či užitkových vozidel. Kolik takových „pilířů“vlastně máte?
Rozšířili jsme portfolio zákazníků, dneska jich máme 24. Jsou to firmy v rámci svých oborů na prvním až pátém místě ve světě nebo v Evropě. Máme diverzifikaci výrobního programu – šest takových ekonomických „nohou“, které nám umožňují úspěšně přežít případné poklesy nebo krize na jednotlivých trzích. Máme i diverzifikaci sezonnosti.
Jak se díváte na Čínu a možnosti Agrostroje prosadit se tam?
Agrostroj do Číny nikdy nepůjde, protože je to ztráta času. Co jde vyrobit, tak si Číňané stejně udělají sami. Bereme si příklad z Mercedesu, který před pěti lety měl v plánu jít do Číny, ale svůj záměr opustili, protože to vyhodnotili jako riziko.
Také v Rusku jste aktivní. Jak vypadá vaše tamní investice, jak složité je vybudovat tam novou továrnu?
Je velice složité tam stavět. Přirovnal bych to, pokud jde o kvalitu firem, k období v Československu po roce 1980. To znamená, že všichni všechno umějí, všichni všechno dělají nejkvalitněji a po termínu. Je velký problém vybrat tam kvalitní stavební firmu, aby výrobní haly byly na takové úrovni, jaké máme tady v Pelhřimově. Věnujeme se také designu hal, příjemnému pracovnímu prostředí. K tomu mám i zajímavý poznatek, týká se barevnosti hal.
Tak povídejte.
Četl jsem článek o tom, že švýcarští vědci deset roků bádali, jakým způsobem by se mělo vytvořit ideální pracovní prostředí. Za těch deset let vymysleli, že by se tam měly objevit barvy modrá a zelená. My od roku 2002 stavíme haly a máme stropy modré, podlahy zelené a doplnili jsme to ještě barvou fialovou na nosných sloupech, která podporuje myšlení. Kdyby nám Švýcaři zavolali, mohli si ušetřit deset let bádání.
Vaše strojírenská hala v Pelhřimově by měla být největší v Česku. Je to tak?
Před třemi lety jsme postavili největší výrobní halu, ne nějaký sklad na logistiku. Měla plochu 6,5 hektaru. Kontrolní otázka: Víte, jakou plochu má Václavské náměstí v Praze?
Tak to tedy nevím. Mohlo by mít stejně jako ta hala?
3,8 hektaru. Takže my jsme za šestnáct měsíců postavili výrobní halu s plochou jednoho a půl Václavského náměstí.
A je ta hala plná?
Předpokládali jsme, že ji obsadíme do pěti šesti let, a ona je už v současné době – bohužel, nebo bohudík, jak se to vezme – z 95 procent zaplněná novými produkty.
Co vy a politika? Slyšel jsem, že jste dostal nabídku stát se ministrem průmyslu.
Při udělování státních vyznamenání na Pražském hradě taková nabídka padla, ale já si myslím, že budu daleko užitečnější v Agrostroji.
A tak si alespoň představte: kdybyste byl ministrem průmyslu, jaký důležitý krok byste udělal?
Pokud bych dělal ministra, tak bych vedl resort školství. Zásadní problém České republiky – i pro její budoucnost – je v nekvalitním školství. Systém vzdělávání, který máme, prakticky odnaučí lidi pracovat. Absolvoval jsem prohlídku základních škol a byl se podívat, jak tam vypadají dílny, jak funguje příprava žáků do života. Ano, dílny na ZŠ jsou pěkné, a dokonce i hezky vybavené, akorát to má jednu chybičku.
Když jsme na škole chodili do dílny, tak jsme tam dvě hodiny pracovali – s pilkou, pilníkem, kladívkem a tak dále. Ale stávající systém výuky je, bohužel, trošku jinačí.
V čem ta chyba spočívá?
My, když jsme na škole chodili do dílny, tak jsme tam dvě hodiny pracovali – s pilníkem, kladívkem, pilkou a tak dále. Ale stávající systém výuky je, bohužel, trošku jinačí: žáci si o práci vykládají, oni nepracují. To si dovedete představit, jak ta výuka v praxi vypadá.
A přitom tady Kraj Vysočina se snaží technické vzdělávání podporovat.
Paní radní Jana Fialová se snaží. Myslím si, že spousta věcí se podařila. My v Agrostroji jsme ale zavedli vlastní systém vzdělávání, a kdybychom ho nevymysleli, tak si myslím, že firma by na tom byla velmi špatně.
Můžete nám ten firemní systém trochu popsat?
Každý technik, který přijde do Agrostroje, musí projít naší univerzitou. Pokud neabsolvuje zapracování a nedostane certifikát Agrostroje, tak není zařazen do výroby. A pokud někdo má tento certifikát, tak nemusí mít obavy, že bude v Evropské unii nezaměstnaný. Ten ve své činnosti práci vždycky najde. Aktuálně máme ve výrobě 42 procent zaměstnanců, kteří mají technickou maturitu. A průměrný věk je 36 let.
To je vaše firma. Uvidíme, jakým způsobem se bude vyvíjet systém školství v rámci celé republiky.
On se vyvíjí špatně. Protože si vezměte, že v roce 1990 měl průměrný technik věk 30 let, dneska má 57 roků. Pracovat bude do třiašedesáti let, máme tedy ještě pět až sedm roků na to, aby tito praktici mohli předat své vědomosti mladším. A další věc: až na čestné výjimky je vzdělanost kantorů jak na středních, tak i na vysokých školách katastrofální. Zpravidla jsou to pouze teoretikové, kteří o stávajícím vývoji technologií nemají ani ponětí.
Předpokládám, že i v tomto směru jste se ve firmě zamýšleli a na něco přišli...
Musím pochválit systém v regionu, který jsme dali dohromady s průmyslovkami v Pelhřimově, Dačicích, Kamenici nad Lipou a ještě s jedním učilištěm. Kantoři prakticky chodí na praxi do Agrostroje a studenti také.