P

Začínal jsem po škole jako projektant. Protože můj otec v roce 1968 emigroval, tak jsem zaměstnání dostal až v sedmnácté firmě a posléze pracoval jako investiční technik nebo vedoucí výroby. Měl jsem tak dobrou „školu“na období po roce 1990.

Takže váš otec emigroval a rodinu nechal v Československu?

Ano, emigroval sám. Byli jsme pětičlenná rodina, my děti jsme už měly 18 až 20 let, někdo ale ještě chodil do školy. Bylo to velice špatné období pro rodinu. Komunisté otce zavřeli už v 50. letech, pak byl v Jáchymově a deset let v Ostravě v dolech. V tom zmíněném roce 1968 byl aktivní.

A kam emigroval?

Do Německa, kde strávil dva roky, a pak zůstal prakticky až do smrti v New Jersey v USA.

Kdy vy jste se poprvé podíval do Ameriky? Bylo to už za socialismu?

Poprvé jsem tam jel služebně. Myslím, že to bylo někdy v roce 1998 nebo 1999.

Agrostroj do Číny nikdy nepůjde, protože je to ztráta času. Co jde vyrobit, tak si Číňané udělají sami. Bereme si příklad z Mercedesu, který takový záměr opustil.

Bavili jsme se již o vaší rodině a on vlastně pelhřimovský Agrostroj je rodinná firma. Jak to ve vašem holdingu máte rozdělené?

Ve firmě pracují můj bratr, moje sestra a moje dcera. Bratr působí ve strojařině, dámy v hotelové části holdingu.

Vy jste v holdingu ta „hlava“, nebo konzultujete záležitosti ve více lidech?

Zatím asi jsem ta hlava, ale věřím, že se to v budoucnu změní. Máme šikovné vnuky. Předpokládám, že budu pracovat ještě dvacet let, a tak je velký prostor pro předání zkušeností.

Jaký byl pro Agrostroj rok 2017?

Zaznamenali jsme patnáctiprocentní nárůst obratu. Ale v průměru za posledních patnáct roků jsme tržby zvýšili desetkrát, přičemž nárůst zaměstnanců byl pouze o 82 procent.

Na ty tržby jsem se díval. Loni se pohybovaly okolo 5,6 miliardy korun.

To bylo v Agrostroji. V holdingu jsme dohromady na nějakých

v České republice.

V Pelhřimově je nyní mužská nezaměstnanost asi 0,8 procenta. Přitom se udává, že 2,5 procenta lidí nebudou pracovat nikdy. Museli jsme udělat opatření pro nábor zaměstnanců. Máme například čtyři autobusové linky, které nám svážejí zaměstnance z oblasti do 30 kilometrů od Pelhřimova.

Strojírenské firmy – a nejenom ony – žehrají na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Jak by podle vás měl stát řešit tuto situaci?

Aby byla vyšší flexibilita pracovníků, je potřeba, aby se ve městech,