V

V rámci oslav Světového dne vody, který připadá každoročně na 22. března, se otevře veřejnosti atraktivní Muzeum pražského vodárenství v Praze-Podolí. Muzeum svou expozicí zachycuje vývoj pražského vodárenství. Je zde mimo jiné vystaven originál čerpacího stroje klatovské vodárny z roku 1830, vodovodní potrubí z antického období, část hradního vodovodu z doby Rudolfa II. a další exponáty. Vstup je po oba zmiňované dny zdarma. ydá-li se zvědavý chodec u slavistického stadionu Eden směrem k železničnímu mostu a zdolá-li kopec, který ho čeká, objeví jedny z mála dochovaných chudinských kolonií v Praze – Pod Bohdalcem a Slatiny. Stačí, aby zahnul na první křižovatce doleva do ulice Pod Bohdalcem I, a hned se mu naskytne výhled na takzvané sedmidomky, jednopatrové řadové domečky jak z předměstí Londýna. Však je po nich pojmenována i vedlejší ulice. Čím hlouběji se postupuje do kolonie, tím jsou „ulice“zarostlejší a rozbitější. Přes bujnou a neudržovanou vegetaci

není příliš vidět, TEXT: ONDŘEJ HANKO a tak si zde cizinec připadá jako v malém labyrintu. Některé z cest navíc ani nenesou žádné jméno, o to snáze se zde může kdokoli ztratit. Ale možná právě proto se zatoulá až k budovám základní školy, v nichž se natáčel film Obecná škola. Spatřit se dají těžko, jsou obehnané plechovým plotem. Lepší pohled se naskytne, pokud se zahne z ulice Nad Vršovskou horou do jedné z řady bezejmenných cest. Stačí trochu sejít dolů po velkých betonových panelech směrem k vršovickým garážím autobusů. Odtud je pak přes plot alespoň trochu vidět na slavné stavby, ve kterých se dnes místo žáků scházejí bezdomovci. Když se pak návštěvník vrátí zpátky na hlavní ulici, mine po své levici rozvodnu elektrického vedení a vydá se po mostě nad železniční tratí, dojde do druhé části kolonie, která se po letech proměnila na území zahrádkářů. I teď je zde ale dost domů, které stále nesou na svých domovních číslech kouzelné spojení nouzová stavba. Některé z nich ani nemají cedulky, číslice jsou jednoduše napsány nejrůznějšími styly na zdech budov. Jak vůbec Slatiny a Bohdalec vznikly? Zhruba v polovině dvacátých let minulého století byla v Praze poptávka po dělnících či řemeslnících, kteří si však nemohli dovolit nájem v činžovních domech, a tak si začali na okraji hlavního města stavět domky svépomocí. Bydleli zde i železničáři nebo legionáři z první světové války. Magistrát plánuje na místě kolonií vystavět novou čtvrť, alespoň část domků by si však zasloužila zachovat. Nic takového už znovu nevznikne.