Mazutka je blíž ke zbourání
Ministerstvo kultury neprohlásilo mazutovou výtopnu na sídlišti Invalidovna za památku
Martin Bajtler redaktor MF DNES
Architektonicky unikátní stavby z druhé poloviny dvacátého století nemají v Praze lehký život. Nejprve přišel o naděje stát se kulturní památkou brutalistní Transgas a nyní ministerstvo kultury neprohlásilo za památku ani mazutovou výtopnu na Invalidovně od architekta Jana Zeleného a statika Františka Bäumelta.
Mazutka je tak o krok blíže demolici, které už v podstatě nic nebrání. Bourání už totiž dříve povolili také magistrátní památkáři. Naproti tomu Národní památkový ústav zachování stavby doporučil. S největší pravděpodobností by měly na jejím místě vyrůst rezidenční budovy. Pozemky má totiž kupovat developerská společnost Finep.
Podle ministerských úředníků je objekt sice kvalitním příkladem architektonického experimentu, ale podmínky pro prohlášení za kulturní památku nesplňuje. Konstrukce unikátní střechy je podle ministerstva vážně narušena a její oprava není možná. „Nejde ani vytvořit její repliku, neboť již původní projekt obsahoval závažné konstrukční chyby, nehledě na fakt, že památková hodnota je spjata s nezbytnou mírou autenticity, kterou repliky postrádají,“odůvodňuje ministerstvo negativní stanovisko.
Místo demolice třeba kostel
S rozhodnutím ministerstva ale nesouhlasí iniciativa Mazutka žije, která loni začala bojovat o záchranu bývalé výtopny. „Podle nás se s tím ministerstvo nepopasovalo odpovědně. Připravujeme proto námět k přezkumu,“říká člen iniciativy Martin Benda.
Podle něj by špatný technický stav budovy neměl být argumentem k neprohlášení za památku. „Máme spoustu rozpadajících se barokních staveb, u kterých se také nebavíme o tom, že i když mají narušenou statiku, musíme je zničit,“myslí si Benda s tím, že vytvořit repliku střechy možné je. Iniciativa chce stavbu využívat buď jako kulturní centrum, skautskou klubovnu nebo kostel.
V dubnu pořádá Fakulta architektury ČVUT workshop studentů, kteří budou navrhovat, jak by mohla bývalá mazutová výtopna fungovat jako veřejná budova. „Poté plánujeme veřejnou prezentaci studentských návrhů v Centru architektury a městského plánování,“uvádí Benda. Možné budoucí využití ale komplikuje ekologická zátěž. Parcela výtopny je kontaminovaná mazutem, což je také argument pro zbourání stavby. Podle iniciativy bojující za zachování Mazutky se kontaminace dá vyřešit.
Současným majitelem Mazutky je společnost Nová Invalidovna, která spadá pod PT Real Estate, jež je dceřinou společností Pražské teplárenské. O odkup společnosti Nová Invalidovna má již delší dobu zájem developerská společnost Finep. „Uvedené rozhodnutí je pro nás relativně nové a v nejbližších dnech a týdnech budeme vyhodnocovat další postup. Majetkové poměry budou součástí řešení a nelze je teď komentovat,“uvedl mluvčí projektu Nová Invalidovna Zdeněk Soudný.
Konkrétní budoucnost Mazutky a pozemku, na kterém stojí, odmítl komentovat i Finep s tím, že v současnosti není majitelem nemovitosti. „Nikdo to otevřeně nechce přiznat, ale Finep už s námi jedná tak, jako by byl v podstatě vlastníkem,“uvádí místostarosta Prahy 8 Petr Vilgus (Zelení), který zachování budovy podporuje.
Řízení proces jen zpomalilo
Podle Bendy památkové řízení podnikatelský záměr Finepu zpomalilo. „Demoličnímu výměru už ale nic nebrání. Ani podnět k přezkumu,“dodává. Odložení případné demolice by nastalo pouze, když by ministerstvo přezkum svého rozhodnutí skutečně zahájilo. Jako tomu bylo v případě Transgasu.
Vedení Prahy 8 chce se současným i případným budoucím majitelem dále jednat. „Pořád ještě je na místě bavit se o tom, jestli je nutné bořit tak unikátní stavbu. Možná by bydlení u takové stavby dosahovalo vyšších cen, než kdyby se bourala,“myslí si Vilgus.
Sídliště Invalidovna bylo experimentálním počinem navrhovaným i stavěným v 60. letech s velkou pozorností. Jeho tvůrci měli na tehdejší poměry poměrně volnou ruku a nemuseli stavět podle šablon. Sídliště mělo být soběstačným městem ve městě a díky tomu jde dodnes o jeden z nejkvalitnějších architektonických počinů své doby.
Je to vidět i na vlastní výtopně, která sídliště zásobovala teplem. Její skořepinová betonová střecha ve tvaru šestiúhelníku napnutá lany připomíná stan. „Technické a architektonické pojetí patří mezi kvalitní příklady bruselského stylu s mimořádně náročným řešením zastřešení,“komentoval Mazutku Klub Za starou Prahu.