Platba za vodu k zasněžování krajinu nezachrání

Karel Ležatka spolumajitel skiareálu

Platby za odběr vody pro účely zasněžování jdou zcela proti smyslu ochrany přírody i celospolečenským potřebám. Je to brutálně populistické téma za situace, kdy zároveň existují jak ohromné dotační programy pro zadržování vody v krajině, tak dotované programy na podporu zdravého životního stylu.

Je třeba si uvědomit, že nejmodernější zasněžovací technologie dokáže strukturu technického sněhu velmi těsně přiblížit sněhu přírodnímu a přitom se zcela obejde bez dříve občas používaných aditiv. Rozhodně nejde o nějaké krystaly ledu a pojiv, jak tomu bývalo kdysi v začátcích umělého zasněžování.

Přitom tlak státu na používání nejmodernějších technologií nelze jistě regulovat plošnou platbou za litr vody, právě naopak. Jestliže existuje společenský zájem udržet přírodní sníh jako zdroj vody v krajině co nejdéle, pak tvrdím, že jej udržíme podstatně déle, pokud jej dokážeme smíchat se sněhem technickým. Je také třeba zdůraznit, že rolbami zpracovaná sněhová pokrývka, která je vždy mixem přírodního a technického sněhu, odtává velmi pomalu a voda má čas pozvolna vsakovat do spodních vod, tak důležitých pro celý ekosystém.

Každý přece ví, jak dlouho poté, co odtaje všechen sníh, na zahradě zůstane ještě stát ze sněhu uplácaný sněhulák, který se postupně pomalu zmenšuje a odtává, a jak krásně zelená a čerstvá je jarní tráva v místech, kde stál. Stejně tak je tomu i na sjezdovkách, kde se objevují výjimečné a zvláště chráněné druhy rostlin, jako jsou některé druhy lesních orchidejí.

Ostatně tato problematika by si zasloužila samostatný seriózní hydrologický a zejména biologický výzkum a ne unáhlené regulace prostřednictvím poplatků. Vedle toho je zřejmé, že pokud tento nápad projde, tak náklady na odběr vody budou muset provozovatelé promítnout do cen jízdného na lanovkách a vlecích. Naše české skiareály se tak stanou pro lidi z nižších příjmových skupin nedostupné, takže místo pohybu na horách zůstanou ležet doma u televize.

Pro lidi s vyššími příjmy se zase setře pro české hory výhodný cenový rozdíl a budou tedy na lyže jezdit do států, kde se zimní sporty a turistika podporují. Rozhodně nejde jen o alpské země, ale i o slovenské a polské hory.

Otázka také je, jak by se na takovou regulaci dalo nahlížet právně, aby vedle selského rozumu obstála i slepá spravedlnost. Vždyť třeba podstatně masivnější odběr povrchových vod pro účely rybníkářství zpoplatněn není a doufám, zpoplatněn ani být nemá, přitom každý ví, že odpar vody z rybníků v létě mnohonásobně převyšuje parametry odpařování vody ze sněhové pokrývky.

Odebraná voda se přitom v obou případech používá k podnikatelské činnosti a v obou případech zůstává v přírodě, tak kde tedy je ústavně zaručená zásada spravedlnosti a rovných podmínek?

Odběr vod se děje na půdorysu přísných povolení k nakládání s vodami a tvrdím, že lze technickými opatřeními jednoduše fyzikálně vynutit jejich dodržování. Ostatně jejich dodržování je nyní velmi přísně kontrolováno, alespoň u skiareálů velmi důkladně, zda i u rybníkářů a zemědělců, nevím.

Pokud je mi známo, nikde na světě poplatky za odběr vody pro zasněžování na horách nejsou, a je až neuvěřitelné, že by zrovna u nás, na střeše Evropy, měly být zavedeny.

Pokud jako provozovatelé budeme muset platit vodné za to, že z potoků a řek odčerpáme vodu ve formě sněhu do krajiny, bojím se, že brzy přijde zase nějaký chytrák s nápadem, že bychom měli platit navíc i stočné, až sníh odtaje a voda se vrátí zase zpět do svých koryt a spodních vod. Přestože jsme součástí kultury, která tak miluje regulace a poplatky, každý svobodný a racionálně uvažující člověk přece musí uznat, že tenhle nápad je tzv. přes čáru a rovnou může směle kandidovat do populární ankety „nejabsurdnější poplatek roku“.

Náklady na odběr vody budou muset skiareály promítnout do cen jízdného.