Ani můj manžel, ani herec. Prostě Elvis

Do Elvise Presleyho se zamilovala, když jí bylo 14 let. O osm let později si jej vzala. Nyní Priscilla Presley přichází s show, ve které na krále rock’n’rollu vzpomíná.

Monika Zavřelová redaktorka MF DNES za svými zahraničními fanoušky?

Měl v USA několik smluv, které ho zavazovaly k natáčení tří filmů ročně a různým koncertům, včetně těch v Las Vegas. Navíc jeho management měl kontakty na policejní ochranu v každém americkém státu. Tehdy ještě vše nebylo tak propojené, jako je dnes. Lidé z jeho managementu se tak báli, že by v zahraničí nedostal dostatečnou ochranu.

Vydat se na turné s jeho písněmi byl váš nápad?

Ne, nabídli mi to a já z toho byla naprosto nadšená. Elvis přesně tohle chtěl – hrát s velkým orchestrem, ještě větším, než měl během svých vystoupení ve Vegas. Jeho hudbu to dostává do úplně jiné dimenze.

Jak jste reagovala vy, když jste jej viděla poprvé hrát?

Možná vás to překvapí, ale já ho poprvé viděla naživo hrát až v roce 1969. Do té doby vždy jen před nějak monitorovaným publikem, takže to se nepočítá. Byla jsem překvapená tím, koho najednou vidím. Byl sám sebou. Nebyl to můj manžel, nebyl to herec, byl to prostě Elvis. Tam jsem konečně pochopila, kým je.

Chtěla jste si s ním někdy veřejně zazpívat?

Nepocházím z moc muzikální rodiny, ačkoliv mé děti mají krásné hlasy.

Určitě ale máte alespoň jednu oblíbenou, kterou si zazpíváte sama, v soukromí.

Takových je. Nedokážu to omezit pouze na jednu. Záleží na mé náladě, vzpomínkách. Viděla jsem ho tolikrát, ve studiu, naživo a každý song zní pokaždé jinak. Nedokážu vám odpovědět. Ale přiznám, že během show mám velmi ráda, když orchestr hraje píseň Don’t.

V Česku, zahraničí i USA lidé Elvise rádi napodobují. Někteří se tím dokonce živí. Co si o tom myslíte?

Elvis bude vždy jen jeden, pro mě obzvlášť, takže je pro mě trochu zvláštní pozorovat, jak se jej někdo snaží napodobit. Na druhou stranu je to dobrý způsob, jak udržet jeho práci a odkaz naživu. Znamená to, že lidi stále zajímá. To je pro mě důležité.

Berete Elvise jako svůj životní úděl? Možná osud?