Každé tři dny zabavený zbroják

Policie bere střelcům průkazy kvůli špatnému zdravotnímu stavu

Padesátiletý muž z Mostu se hádal s manželkou tak zuřivě, až je musela krotit policie. Při domlouvání žena policistům oznámila, že jí manžel hrozil zbraní. Muž musel legálně drženou pistoli i zbrojní průkaz odevzdat a podstoupit lékařské vyšetření.

Každé tři dny policie v Česku sebere někomu zbrojní průkaz kvůli tomu, že jeho zdravotní stav představuje riziko. V celé zemi loni přišlo o možnost legálně nosit zbraň 124 lidí. Nejvíc v Praze – 24, na jižní Moravě jen o čtyři méně. Mezi nimi jsou ti, jejichž podlomené zdraví může být hrozbou pro ostatní nebo se věkem snížila jejich schopnost zbraně bezpečně ovládat. Někteří už nebyli aktivními střelci, třeba muž, který trpěl Alzheimerovou chorobou a už ani nevěděl, že nějaký průkaz má.

Některé případy byly dramatičtější. Třeba na Zlínsku policisté zadrželi několik zbraní muži, který vyhrožoval, že jednu použije proti sobě. Jeho příbuzní se svěřili lékaři a ten se ihned obrátil na policii.

„Lékař sdělil podezření na pacientův akutní špatný zdravotní stav a na skutečnost, že je v jeho zájmu zadržet legálně držené zbraně v době co možná nejkratší,“řekla policejní mluvčí Lenka Javorková.

V Ústeckém kraji loni policie vzala zbroják pěti lidem.

„Ve čtyřech případech šlo o psychické problémy a v jednom případě o ztrátu paměti po nemoci,“řekla mluvčí severočeské policie Šárka Poláčková.

Po událostech v Uherském Brodě, kde v roce 2015 psychicky narušený muž zastřelil osm lidí a pak i sebe, se zdálo, že psychickému zdraví střelců se bude věnovat mimořádná pozornost. Ale tak úplně to neplatí.

Ukazuje to případ zmíněného Mostečana, který musel k lékaři, aby se prověřilo, jestli po konfliktu s manželkou smí zbrojní průkaz a pistoli dostat zpět, nebo o ně definitivně přijde. Jen praktický lékař rozhoduje, jestli zdravotní stav dotyčnému dovoluje mít zbraň. Jenže během vyšetření se ukázala nečekaná komplikace – muž se léčil u psychiatra a jeho praktický lékař Roman Houska o tom vůbec nevěděl. Netušil to, ani když mu před lety při žádosti o zbroják dával potvrzení, že je zdravotně v pořádku. „Řekl mi to až sám, protože se trochu známe,“sdělil lékař.

Přitom psychiatři i ostatní specialisté mají povinnost informovat praktické lékaře, že jejich pacienty léčí. Platí to vzájemně a pro všechny pacienty, nejen pro střelce. Jenže lékaři to často nedělají.

Lékař má povinnost uvědomit policii a ta může pacientovi preventivně zbrojní průkaz zabavit.

„V zákoně se píše, že mají předávat zprávu ‚prokazatelným způsobem‘. Tedy doporučenou poštou nebo zabezpečenou elektronickou cestou,“říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Jenže specialisté to buď nedělají vůbec, nebo jen dají pacientovi papír do ruky, aby nám ho donesl, a on to neudělá. Praxe prostě není optimální,“podotýká Šonka.

Předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko však namítá, že on a jeho kolegové mnohdy praktického lékaře ani informovat nemohou. To, když jim pacient odmítne říct, kdo je jeho lékařem, nebo tvrdí, že žádného nemá.

„Pacienti nemají povinnost nám to sdělovat. A my je máme léčit, ne vyslýchat,“říká Jojko, jehož oborem je kardiologie. „Měl jsem třeba hasiče, kterému jsem zjistil vadu srdce. S tou by už dál jako hasič pracovat nemohl. Chtěl jsem to sdělit jeho praktickému lékaři, ale on mi odmítl říct, kdo to je,“popsal Jojko, jak to v praxi chodí. Podle něj však komunikace vázne jen asi ve 30 procentech případů. V ostatních se specialisté pokoušejí zprávu poslat přes pacienta a je jen na něm, jestli ji doručí.

Lékař musí uvědomit policii

Ministerstvo vnitra ve váznoucí komunikaci velký problém nevidí. Je přesvědčeno, že současný zákon stačí. Mluvčí Hana Malá říká, že zákon o zbraních má pro tyto případy pojistku. „V případě, že lékař zjistí u pacienta, který je držitelem zbrojního průkazu, což může ověřit dotazem u policie, změnu zdravotního stavu, jež může představovat v souvislosti s nakládáním se zbraní přímé ohrožení života nebo zdraví, má povinnost uvědomit policii,“říká Malá. A dodává, že policie může takovému člověku zbraně preventivně zadržet bez ohledu na to, že nezná jeho praktického lékaře.

Po tragických událostech v Uherském Brodě ministerstvo vnitra umožnilo lékařům získávat informace, zda jsou jejich pacienti držiteli zbrojních průkazů. Mohou se ptát policie ale jen na ty, které sami léčí a o jejichž zdravotní kondici mají pochybnosti. Jenže oni toho nevyužívají.

„Řekl bych, že možná ve sto procentech případů to nikdo nedělá, protože by tím onoho pacienta stigmatizoval,“říká Jojko.

Mimochodem zmíněný muž z Mostu nakonec o zbrojní průkaz a pistoli nepřišel.

„Kontaktoval jsem jeho psychiatričku, která vystavila potvrzení, že nic nebrání, aby mohl dál vlastnit zbraň, protože v jeho případě šlo o lehčí formu deprese. Já jsem ho přezkoušel, jestli dobře vidí, slyší, a on nakonec osvědčení dostal. Policie mu zbraň a průkaz vrátila,“popsal lékař Houska.

Zbrojních průkazů přibývá

Psychické potíže však nebývají nejčastějším důvodem ztráty zdravotní způsobilosti a odejmutí zbrojního průkazu. Ostatně podle lékaře Šonky nemusí potenciálně nebezpečného držitele zbrojního průkazu odhalit lékař ani psychotesty.

„I Breivik byl zdravotně způsobilý,“připomněl norského teroristu a masového vraha, který v roce 2011 zabil 77 lidí.

Nejvíc lidí podle Šonky přichází o zbrojní průkaz kvůli tomu, že se jim zhorší zrak, což se většinou projeví při rutinních kontrolách v ordinacích praktických lékařů. „A v takových případech obvykle žádáme o konzilium očního lékaře. Lidé většinou o průkaz nechtějí přijít, nastává konfliktní situace a my chceme mít všechny dostupné podklady,“dodává Šonka.

Čechů, kteří si pořizují zbrojní průkaz, v posledních třech letech přibývá. V roce 2015 jich bylo 292 tisíc, o rok později 300 tisíc a loni bezmála 303 tisíc. Počet odňatých průkazů ze zdravotních důvodů naopak klesá. Před třemi roky jich bylo 175, předloni 168 a loni 124.