Oscary: návrat k filmu
Skoro čtyřhodinový, ale snesitelný ceremoniál 90. ročníku Oscarů ve finále překvapil. Vyhrála Tvář vody, zosobněná filmová krása, nad snímky s aktivistickými tématy.
Jako by Americká filmová akademie zařadila zpátečku, vzpomněla si na profesní podstatu svých cen a s jubilejní dávkou retrostylu včetně legend na pódiu zase jednou ocenila nejlepší řemeslo.
Vyváženě: čtyři sošky putovaly pro fantaskní romanci Tvář vody. Tři pro válečný Dunkerk. Po dvou pro animovaný snímek Coco, krimi Tři billboardy kousek za Ebbingem, Churchillův portrét Nejtemnější hodina i pro sci-fi Blade Runner 2049.
Jedna pro černošskou rasovou satiru Uteč či pro love story gayů Dej mi své jméno. A co z večera kromě cen či pamětnických sestřihů utkví v paměti? Vybrali jsme pět nejlepších i nejslabších okamžiků.
Nejlepší
Hnutí proti sexismu namísto černých rób a bílých květin, které zaplavily jiná udílení výročních cen, zvolilo pouze nenápadné odznáčky. Omezil se i počet plamenných projevů: výstup reprezentantek kampaně doplněný předtočenými názory stačil bohatě.
I jinak korektní Jimmy Kimmel si něžně zaryl, když sošku Oscara označil za „muže, jakého potřebujeme, protože nemá penis“, a zaradoval se z pozitivního vývoje, protože teď už budou ženy obtěžovány „všude jinde, jen ne na natáčení“.
Oscar za vizuální efekty pro sci-fi Blade Runner 2049 je tak trochu i „náš“, část triků totiž vznikla v pražské firmě UPP, kterou tvůrci zmínili i v děkovné řeči. Když už nevítězí české filmy, tak aspoň „zlaté české ručičky“v cizích službách.
Vidět na jevišti třeba herečku Ritu Moreno, slavnou představitelku Anity z muzikálu West Side Story, či Evu Marii Saintovou, partnerku Marlona Branda z filmu V přístavu, jež se pyšní věkem vyšším než historie Oscarů, je prostě unikát, který se těžko zopakuje. Ze Star Wars přišel na pódium i robot. Sice ne pamětnický, nýbrž ten nejnovější, droid BB-8 se objevil teprve před třemi lety v epizodě Síla se probouzí, ale mile narušil okolní důstojnost.
Nejhorší
Za krátký animovaný film Drahý basketbale přebíral Oscara slavný hráč Kobe Bryant, kterému vzápětí dámy na sociálních sítích připomněly, že také na něj evidují stížnost za údajné sexuální „harašení“– z roku 2003.
Nejlepší herečka v hlavní roli Frances McDormandová vyzvala všechny nominované ženy, aby povstaly, a vyžádala si pro ně ovace. Působilo to více teatrálně než spontánně, a navíc pro změnu diskriminačně vůči mužům.
Jestli někdo nemá opravdu zapotřebí reklamní prvky estrádních ceremoniálů, pak jsou to právě Oscary. Soutěž o co nejkratší projev díků, jejíž vítěz vyhrál vodní skútr, připomínala tuzemské hrátky, kde se vylosuje sponzorský zájezd a pak teprve odevzdá čestná trofej.
Roznáška občerstvení se opakuje – jednou přímo v sále slavnosti, jindy v kině, kde pořadatelé Oscarů hodlají uctít „obyčejné“diváky. Jistěže je Hollywood potřebuje, ale lákat publikum na svačinu není vkusné ani účelné.
Pokud zámořský filmový průmysl právě zažívá éru silných ženských hlasů, mohl by si pro ni vybrat inteligentnější symbol než svalnatou komiksovou bojovnici Wonder Woman. Ostatně dělení superhrdinů na bílé a černé, mužské a ženské už na oscarové půdě nezní jako veselá nadsázka, nýbrž možný zárodek nových bitev o kvóty.