Vyplatí se podat přiznání

Honoráře jsou příjmy podle § 7 , tedy „podnikatelské“. Pokud je honorář za příspěvky do médií do 10 000 korun za měsíc, zaměstnavatel z něho strhne srážkovou daň; k té se však již poplatník nedostane – nelze ji uvést jako přeplatek. Lenčiny honoráře za příspěvky do časopisu jsou tedy již daňově vyřešené. Vyšší honoráře (či honoráře mimo média) se však v daňovém přiznání objevit musí. U Lenky to bude 12 000 korun za seriál o výtvarných technikách a 15 000 korun za brožuru o paličkování. Lenka je zapíše jako příjmy podle § 7 do Přílohy 1 daňového přiznání. Proti nim může postavit skutečné výdaje, pro ni je však jednodušší použít paušál 40 procent.

Protože manželé pronajímají byt v rodinném domě dlouhodobě, je to příjem podle § 9 – pronájem. Kdyby pronajímali pokoje turistům, museli by peníze zařadit do podnikatelských aktivit. Domek má Lenka s manželem ve společném vlastnictví, je tedy jedno, kdo z nich celý příjem uvede do formuláře. Bude to Lenka, jež daňové přiznání beztak musí vyplňovat kvůli honorářům. Neeviduje skutečné náklady, uplatní si výdajový paušál 30 procent.

Po započítání všech příjmů si Lenka vypočte daň 15 930 korun. Uplatní-li slevu na poplatníka 24 840 korun, bude daň nulová (do minusu jít nelze). Zaměstnavatel odvedl daň 900 korun, tyto peníze se Lence jako přeplatek vrátí. Penzisté, pokud mají zdanitelné příjmy, si mohou jako každý jiný uplatnit daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun. Důchody do 396 000 korun za rok (odpovídá penzi 33 000 korun měsíčně, údaj platný pro rok 2017) není třeba danit. Kdo má důchod vyšší, uvede v daňovém přiznání to, co hranici převyšuje (ostatní příjmy v příloze číslo 2). Dříve platilo, že kdo si k důchodu vydělá více než 840 000 korun za rok (zaměstnáním, podnikáním, pronájmem), zdaní i celou vyplácenou penzi. To zákonodárci zrušili a od roku 2016 si vydělávající důchodci nemusí s limitem dělat starost.