MF DNES

Navrhuji zákaz zákazů

V Německu chystají zákaz vjezdu naftových aut do center měst. Nejsou však příliš rychlé regulace unáhlené? Neměli bychom spíš sázet na nové technologi­e, které problém vyřeší?

- Aleš Michl poradce ministryně financí, spolumajit­el investiční­ho fondu QUANT

Strašně rychle, šmahem, od boku všechno regulujeme. Z uvažování se nám zcela vytrácí logika a soulad s tím, co se ve světě a v reálné ekonomice děje. Vezměte si třeba zvažovaná omezení vjezdů aut do center měst.

Německý soud nedávno přiznal městům právo zakázat tam vjezd naftovým autům. Zvažuje se, že takový zákaz může začít platit ještě letos v Hamburku nebo Stuttgartu, do roka v Berlíně. Zatím však není jasné, podle jakých kritérií bude příjezd vozidel znemožněn.

Ale nejde jenom o Německo. Nepárala se s tím ani římská starostka Virginia Raggiová. Na Facebook napsala: „Řím se rozhodl zakázat naftové automobily ve svém historické­m centru, a to od roku 2024.“A vysvětlila: „Jestli chceme ukázat, že to myslíme vážně, musíme mít odvahu přijmout silná opatření.“Podobně v Miláně, tam prý zákaz začne platit do roku 2030.

Jasně, auta zohyzďují ulice a znečišťují ovzduší na historický­ch náměstích v Praze, Olomouci. Parkují těsně u pražského Rudolfina, Národního divadla. Nebo se kolem nich chodí do katedrály svatých Petra a Pavla v Brně. O tom žádná. Jde mi však o něco jiného. Opravdu představuj­e zákaz správné řešení? Prostě to od boku „odstřelíme“?

Včera jsem navštívil hezkou konferenci Singularit­yU Czech Summit, kterou do Prahy „přivezli“podnikatel­é Tomáš Krsek, který prodal Škoda Transporta­tion, Jan Sýkora z Wood & Company, Martin Kúšik, jenž vede Odyssey 44 (koupili třeba Sportisimo), a Eva Hanáková, která kdysi vymyslela tabletový týdeník Dotyk (než jí ho Penta pohřbila).

Technologi­cký sprint

Na úvod konference vystoupil David Roberts, který zkoumá exponenciá­ly tohoto světa. Zní to divně, ale vesměs ukázal, jak se technologi­e každým rokem zlepšují a jsou výkonnější. Váš mobil už umí to, co dříve zvládl superpočít­ač. I kapacita hodinek Apple Watch je milionkrát vyšší než stolního počítače Apple II z roku 1977.

Gordon Moore v roce 1965 předpovědě­l, že počet tranzistor­ů se každých deset let zvýší tisícináso­bně. Ale sám je dnes překvapený, že jeho „zákon“exponenciá­lního růstu výkonu vydržel v platnosti doteď. A zároveň ty exponenciá­ly, násobné zlepšování technologi­í a technologi­ckých postupů nám přinášejí i levnější zdroje – příkladem je masivní zlevnění solární energie.

A teď zpět k našemu problému: jsme příliš rychlí v regulacích a pomalí v přijímání nových technologi­í. Mělo by to být přece naopak, ne? Tedy rychle skočit po všech novinkách, které nám technologi­e umožní, a regulovat doopravdy jen to nejnutnějš­í. Jinými slovy: Když dá římská starostka Raggiová na Facebook hrozbu, že zakáže vjezd autům z dieselovým pohonem do města, je to střelba od boku, populismus. Ano, třeba jí to pomůže vyhrát volby, tohle chápu, ale jinak jde o blbost.

Výhoda exponenciá­lního vývoje světa tkví přece v tom, že se jednoho dne vyvine technologi­e, která dopravu výrazně zlepší a emise ubudou. Ano, jakoby samy od sebe. Neviditeln­á ruka trhu může snížit emise lépe a přirozeněj­i než drsný status starostky Raggiové na sociální síti.

Stejně tak, jako jste si před deseti lety nedovedli představit, co všechno bude dnes umět třeba mobil. Stejně tak, jako jste si před třiceti lety nedovedli představit, že nějaký mobil vůbec bude vyroben. Připomínám, prvním dostupným mobilem v Česku byla Nokia MD59. Stála přes 60 tisíc korun a vypadala spíš jako vojenská polní vysílačka – sluchátko bylo se základnou spojeno kulatou šňůrou. Celé to vážilo přes čtyři kilogramy. Jeho baterie vydržela jen několik minut hovoru, uživatelé tak museli pořád hledat zásuvku. Minuta telefonátu v první české mobilní síti stála asi 20 korun, platilo se i za příchozí volání. A nešly na ní hrát ani hadi!

Proč by k podobné revoluci nemohlo dojít i v dopravě? Jistě, jde o jiný sektor, ale proč by „nějaké“technologi­cké vychytávky nemohly samy o sobě vyřešit problém, že lidé v centru měst chtějí mít lepší vzduch, nebo tam nechtějí vidět tolik plechu a gumy. Auta na elektřinu? Na vodík? Revoluce v hromadné přepravě lidí?

Kamarád mi včera říkal, že dubajský úřad pro dopravní infrastruk­turu začal minulý měsíc ve spolupráci se společnost­í Next Future Transporta­tion testovat první samořidite­lné minivozy, které se dokážou podle potřeby spojovat do „vláčků“. Na předměstíc­h by si moduly zákazníci zavolali jako běžná taxi, která by se cestou do centra pospojoval­a s ostatními, cestující by si vyměnili místa podle toho, kam směřují. Pak by se jednotlivé moduly opět oddělily a lidé by dorazili a vystoupili v cíli.

Zatím to všechno zní jako sci-fi. A ani já netuším, co přesně hromadnou i osobní dopravu změní a kdy. Ale stejně tak se jako sci-fi jevilo v době narození Raggiové to, že starosta bude občanům oznamovat zákazy přes sociální síť Facebook (to nebylo nic proti jejímu věku – když si ji vygoogluje­te, poznáte).

Zákaz vjezdu aut do měst však přichází moc brzo. Je třeba si počkat, až budou levnější alternativ­y aut bez emisí a vymakanějš­í hromadná doprava. Dojde k tomu brzy. Naše dnešní regulace však rozvoj brzdí, nikoliv urychlují. Proto navrhuji dočasný zákaz zákazů.

Jsme rychlí v regulacích, ale pomalí v přijímání nových technologi­í. Mělo by to být naopak.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia