VELKÝ DAŇOVÝ RÁDCE ZDARMA
Jak si snížit daň z příjmů
Lenka Pěkná z modelového příkladu je sice v penzi, ale sedět doma se jí nechce. Je aktivní, což občas vynese i nějakou korunu navíc. Jenomže z toho plynou i povinnosti. Třeba vyplnit a podat daňové přiznání. To musí důchodci, ale i rodiče na rodičovské či studenti, kteří si přivydělají ročně víc než 15 000 korun. Nezáleží přitom, jestli budou platit daň, či na konci výpočtů zapíší nulu.
Pro ty, kdo nevydělávají celý rok, má však podání daňového přiznání ještě jedno kouzlo. Pokud za ně zaměstnavatel odvedl daň (a je jedno, jestli šlo o daň srážkovou či o zálohu), mají šanci, že se jim tyto peníze vrátí. Týká se to třeba těch, kdo pracují část roku na letní brigádě, nastoupí do práce po studiu, část roku jsou nezaměstnaní... Díky slevě na poplatníka, kterou si v plné výši 24 840 korun může uplatnit každý, i kdyby pracoval jen několik týdnů v roce, si totiž vypočtou přeplatek na dani z příjmů. Rozeberme nyní modelový příklad krok za krokem:
Důchod: Lenka Pěkná má penzi 12 000 korun měsíčně. V tomto případě není třeba ji uvádět do daňového přiznání. Roční důchod až do výše 396 000 korun je totiž od daně z příjmů osvobozen. Tento limit se mění, je to 36násobek minimální mzdy. V praxi tak platí, že kdo měl v roce 2017 měsíční důchod nižší než 33 tisíc korun, v daňovém přiznání jej řešit nemusí. Ti, kdo mají penzi vyšší, uvedou částku, která limit přesahuje, jako příjem podle § 10 do Přílohy 2 daňového přiznání.
Kostýmy pro mažoretky: Zákon povoluje výjimku u příjmů, které nazývá „ostatními příležitostnými“. Kdo si tímto způsobem ročně nevydělá víc než 30 000 korun, nemusí z nich platit daně, ani je uvádět v daňovém přiznání. To, že Lenka ušila mažoretkám kostýmy, se do této kategorie dá zahrnout – šila sice kostýmů několik, ale byla to ojedinělá akce. Kdyby Lenka nakoupila všechny potřebné látky a galanterii, jistě by se po ušití cena vyšplhala mnohem výš než na 30 000 korun. Pak by musela všechny přijaté peníze do daňového přiznání uvést. Jako výdaj by pak uplatnila právě náklady na materiál a například i za energii.
Způsob, jaký Lenka s mažoretkami domluvila, je pro ni daňově výhodnější. Dívky si látky donesly samy a Lenka jim účtovala jen cenu za ušití. Protože se vešla do 30 000 korun, nemusí v daňovém přiznání nic uvádět. Jinak by šlo opět o příjem podle § 10, Příloha 2.
Výtvarné kurzy: Vedení výtvarných kurzů v kulturním domě bylo na dohodu o provedení práce. Odměna se vždy vešla do 10 000 korun za měsíc, proto zaměstnavatel vyplatil Lence peníze snížené o 15procentní daň. Teoreticky již žena nemusí tyto odměny nijak řešit. Protože však nemá mnoho zdanitelných příjmů a má (jako každý poplatník) právo uplatnit si slevu 24 840 korun, může částku v daňovém přiznání zapsat, díky slevě si vypočte nulovou daň a již sražená daň pak bude přeplatkem. Pozor, toto jde udělat jen u příjmů podle § 6. Obdobnou výhodu u následujícího příjmu z honorářů využít nemůže. Lenka cifru zapíše do základního formuláře jako příjem ze závislé činnosti do řádku 31.