K Rudý Mercedes Jak si vede Daimler
Automobilka Geely loví know-how. Kopírování Mercedesu a dalších skončilo, Číňané si je prostě koupí.
dyž se v září roku 2005 přijela do Frankfurtu poprvé představit čínská automobilka Geely, publikovala MF DNES článek s titulkem „Němci mají v rajonu čínskou škodnou“. „Každý rok jsme schopni uvést na trh dva nové modely,“říkal tehdy manažer na stánku Geely a opíral se o bizarně tvarovaný červený sporťák jménem Čínský drak. To bylo tři roky poté, co firma vyrobila své první čínské auto, a pět let před tím, než koupila švédské Volvo a vrhla se do automobilového byznysu s plnou vervou. Od letoška navíc vlastní desetinu německého koncernu Daimler a nikdo ze soukromých investorů nemá víc.
Německý Mercedes tehdy shodou okolností představoval světu nového šéfa celého koncernu Daimler (ještě s názvem Daimler Chrysler) Dietera Zetscheho. Po třinácti letech stojí charizmatický Zetsche s mohutným knírem stále v čele Daimleru, ale Li Šu-fu, majitel Zhejiang Geely Holding Group – jak se čínský koncern oficiálně nazývá, mu už může mluvit do práce.
Daimler vlastní ze zhruba 70 procent institucionální investoři, jako jsou banky, pojišťovny či různé fondy. Přibližně 30 procent drží soukromí investoři, přičemž Geely je z nich největší. Podíl 9,69 procenta v hodnotě téměř 7,5 miliardy eur (zhruba 190 miliard korun) získali Číňané postupným nákupem volně obchodovaných akcií. K velkým soukromým investorům Daimleru patří také státní fond Kuwait Investment Authority se 6,8 procenta a automobilky Nissan a Renault (každá vlastní 1,54 procenta).
Evropské auto roku od Číňanů
Automobilka Geely z východočínské provincie Če-ťiang se od svého založení v polovině osmdesátých let pořádně rozjela už po dvaceti letech. Má rozmanité portfolio zavedených značek, investuje do progresivních technologií a má v zádech čínský trh, který generuje obrovské peníze. A zakladatel této největší soukromé čínské automobilky, dnes čtyřiapadesátiletý miliardář Li Šu-fu, míří mezi kapitány světového autoprůmyslu. Skupuje totiž, co se namane.
Od roku 2009 vlastní Geely australskou společnost Drivetrain Systems International vyvíjející a vyrábějící převodovky. Volvo Cars v roce 2010 převzala za 1,8 miliardy dolarů (37 miliard korun) od amerického Fordu. A v roce 2013 koupila výrobce londýnských černých taxíků London Electric Vehicle Company (LEVC).
Nákupní horečka zachvátila firmu ale teprve loni. V červenci Geely koupila 49,9 procenta akcií malajsijské automobilky Proton a 51 procent jejího dceřiného britského výrobce sportovních vozů Lotus. Poté Li Šu-fu přikoupil americký startup Terrafugia, který pracuje na létajícím autě. A navrch pořídil za 3,3 miliardy dolarů od firmy Cevian Capital její podíl 8,2 procenta ve švédském výrobci nákladních automobilů, stavebních zařízení a autobusů AB Volvo (s výrobcem osobních vozů má společný jen název, zemi původu a nyní i částečně vlastníka).
Osobní auta Volvo jsou dnes výkladní skříní Geely. Předevčírem Číňané dokonce získali s modelem XC40 titul Auto roku, který udělují evropští motorističtí novináři. Pro značku Volvo to bylo v déle než padesátileté historii ankety poprvé.
Čínská skupina vyvíjí a vyrábí auta značky Volvo ve Švédsku i v Číně. V roce 2016 představila novou značku napojenou na Volvo s názvem Lynk & Co., která hodlá pronajímat hybridní a elektrické vozy s trvalým internetovým připojení zdarma v základní výbavě.
Nejnovější nákup podílu v Daimleru má ale ještě větší význam než akvizice Volva. A to nejen pro Geely, ale pro celou čínskou ekonomiku. Je to totiž demonstrace síly a kuráže.
Po desetiletích rozvoje, často prostřednictvím koupě starších zahraničních technologií a know-how, mají čínští výrobci aut větší ambice – prodávat na hlavních západních trzích. „Čínské automobilky si jsou vědomy toho, že nemohou být závislé pouze na domácím trhu. Vybudování pozice na evropském nebo americkém trhu je však otázkou mnoha let a dosavadní sporadické pokusy čínských značek skončily neúspěchem. Jako uskutečnitelný se naopak ukazuje model, kdy kapitálově dobře vybavená čínská firma koupí automobilku s dobrou pozicí na cílovém trhu, navíc disponující technologickým know-how,“komentuje Jan Linhart, partner KPMG odpovědný za automobilový sektor.
Čína se navíc stala největším propagátorem elektromobilů na světě a transformuje tím automobilový průmysl od Detroitu po Jokohamu. Do roku 2025 by se elektrická auta měla na prodeji nových osobních vozů v zemi podílet minimálně pětinou.
Obavy z výprodeje
Proniknutí čínského kapitálu do nejstarší automobilky světa se v Evropě neobešlo bez rozruchu. Agentura Reuters zjistila, že Geely oslovila Daimler už loni v listopadu s návrhem, aby vydal pět procent nových akcií s tím, že je čínská firma koupí. Němci odmítli. Geely se tedy ke svému téměř desetiprocentnímu podílu v Daimleru dostalo postupným nákupem akcií v průběhu čtvrt roku s pomocí investiční banky Merrill Lynch.
Vedení Daimleru bylo novou situací nejprve zaskočeno, ale následně uvítalo zástupce Geely ve Stuttgartu, aby „konstruktivně diskutovali o změnách v průmyslu“. „Daimler ho zná a respektuje jako čínského podnikatele s mimořádnými schopnostmi a progresivním uvažováním,“uvedl mluvčí Daimleru k novému akcionáři.
Objevily se ale i obavy, zda nejde o výprodej německého průmyslu. Německá ministryně financí Brigitte Zypriesová prohlásila, že nemá v zásadě námitky proti investicím ze zahraničí, ale varuje před průmyslově-politickými zájmy ostatních států. Těmi se Čína ani netají. Mluví se o tom, že hlavním důvodem Geely pro nákup podílu v automobilce je získat přístup k moderním technologiím elektrifikace a autonomního řízení.
„Německá otevřenost nesmí být používána jako brána pro průmyslové a politické zájmy jiných zemí,“varovala Zypriesová. Německý regulátor finančních trhů BaFin už vyšetřuje, zda nedošlo k porušení pravidel pro zveřejňování údajů, za což může udělit pokuty 10 milionů eur i vyšší.
Německo loni zpřísnilo své předpisy pro zahraniční investory o převzetí domácích firem. Náměstek německého ministra průmyslu Matthias Machnig prohlásil, že bude nutné, aby ministři průmyslu a obchodu v rámci EU prodiskutovali, jak ochránit strategicky klíčové evropské společnosti před nechtěnými investory.
Rýsuje se aliance
Nicméně i Daimler má své zájmy, a shodou okolností hlavně v Číně. V rámci spolupráce se státní automobilkou Beijing Automotive Industry Holding založil před lety společný podnik Beijing Benz Automotive, který produkuje mercedesy pro tamní trh. Loni Daimler v zemi prodal téměř 600 tisíc aut, 70 procent z nich vyrobil přímo na místě. A nedávno oznámil investici 1,5 miliardy eur do vytvoření nové továrny na prémiové vozy nedaleko Pekingu.
„Navýšení výrobní kapacity v rámci joint venture nám umožní uspokojit rostoucí poptávku po prémiových automobilech v Číně,“vysvětlil Hubertus Troska, člen představenstva zodpovědný za Čínu. Daimler hodlá investovat rovněž do produkce čistě elektrických aut a akumulátorů pro ně. Zítra na autosalonu v Ženevě Mercedes představí první SUV na baterky s názvem EQC, které by se mělo vyrábět právě v Číně. Geely i proto mluví o tom, že chce vytvořit s Daimlerem alianci ve sféře elektromobilů.
Snem Li Šu-fu vždy bylo vytvořit silnou čínskou automobilku, která by se mohla měřit s evropskými výrobci luxusních vozů. Vzorem mu byl právě Mercedes. Když na tom v polovině devadesátých let začal pracovat, vznikl dokonce bizarní prototyp, který svým vzhledem kopíroval tehdejší Mercedes-Benz třídy E.
Auto postavené na odložené technice Audi z osmdesátých let se nakonec do výroby nedostalo. Teď má však Li Šu-fu desetinu Daimleru ve svých rukou. Muž s majetkem v hodnotě kolem 17 miliard dolarů se zatím nechystá svůj podíl v německé automobilce navyšovat. Může si ale být zatraceně jistý, že jeho autům se už nikdo smát nebude.
Nejnovější nákup podílu v Daimleru má ještě větší význam než dřívější akvizice Volva. Je to totiž demonstrace síly a kuráže.