SVĚT ALERGIKA. Co o něm nevíte?
Ačkoli se s genetickou vlohou k alergii narodí 60 % lidí, pouze u 25 % z nich alergické onemocnění skutečně propukne. Jste mezi nimi?
Ose pak projevuje nepřiměřenou reakcí sliznic nebo kůže, přičemž objevit se může kdykoli v průběhu života. „K nejčastějším patří slizniční hyperreaktivita spojivek, nosu a dýchacích cest,“doplňuje lékař.
Pro jaro je typická přecitlivělost na pyly jarních stromů, jako jsou olše, líska nebo bříza. V době velkých školních prázdnin a dovolených zase nejvíc trápí letní pylové alergeny trav a plevelů, bylin jako heřmánek, jetel, jitrocel a pampeliška či obilovin. Takže pokud vás na jaře a v létě věčně pálí oči, teče vám z nich a stejně tak i z nosu, kýcháte nebo pokašláváte, rada číslo jedna zní: obloukem se přírodě vyhněte, bohatě stačí pylová zrníčka, která létají vzduchem ve městě.
Naštěstí většina pylových alergií má lehký průběh a dobře ji zvládnete pomocí volně prodejných léků z řady antihistaminik, která jsou v lékárnách k dostání ve formě tablet, nosních sprejů i očních kapek. To ovšem platí pro klasickou alergickou rýmu a zarudnuté spojivky. Pokud jsou problémy horší, je čas na lékaře. „Těžší stavy, spojené s průduškovým astmatem, nebo potíže, kdy nenastane dostatečná reakce na běžnou základní léčbu, již vyžadují vyšetření specialistou,“upozorňuje primář Bystroň.
Z geneticky vrozené vlohy pro alergii nemůžeme vyrůst, ale změnou prostředí, činností a stravovacích návyků můžeme její spouštěcí mechanismy hledně vrozené dispozice mají lékaři jasno – v organismu se vytvářejí specifické protilátky proti konkrétním alergenům. Pylům, roztočům, plísním, potravinám, zvířecím alergenům. Zda a kdy se však alergie opravdu ve velkém rozjede, souvisí s tím, jestli svoji citlivost dále vykrmujeme. To znamená, jakým způsobem žijeme a v jakém prostředí se pohybujeme. Téma aktuální pro pylové alergiky, kteří mají na jaře a v létě pohotovost. Citlivost organismu stoupá úměrně tomu, jak ho vystavujeme agresivním vnějším podnětům. Například smogu, cigaretovému kouři, teplotním změnám prostředí, vlhku i suchu nebo pylům. „Také spěch, stresy, nedostatek odpočinku, to všechno vede k oslabení imunitních regulačních pochodů a může napomáhat rozvoji alergických onemocnění,“upřesňuje docent Jaromír Bystroň, primář oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc. Přecitlivělost nebo nespecifická hyperreaktivita