Politika zradil přítel na telefonu
Nové detaily od španělské tajné služby naznačují, jak se podařilo dopadnout katalánského expremiéra.
Je to až k nevíře. Katalánský lídr Carles Puigdemont, který měsíce s přehledem zkušeného zpravodajce vodil za nos španělské policisty i zpravodajce, byl nedávno zatčen za docela banálních okolností.
Z informací, které unikly ze španělské tajné služby, vyplývá, že Španělé o Puigdemontovi po celou dobu jeho cesty z Belgie do Finska a zpět věděli. Měli přehled o každém jeho kroku, sledovali souřadnice mobilu jeho přítele, jenž s ním cestoval.
Zatčení na čerpací stanici u obce Jagel severně od Hamburku pak bylo hračkou. Němečtí policisté měli v rukou evropský zatykač. Na místo je navigovalo dvanáct španělských agentů.
Byla neděle 25. března, čas 11.17. O osm minut později už Němci informovali o zatčení vládu v Madridu.
Co vše akci předcházelo?
Politik s buldočí vůlí
Puigdemont vždy projevoval obdivuhodnou cílevědomost. S buldočí vůlí vytyčil katalánskou cestu k nezávislosti a pečlivě své kroky naplňoval.
Už loni 1. října, kdy probíhalo referendum o samostatnosti, musel Puigdemont projevit velké improvizační schopnosti. Původně se tehdy chystal hlasovat v obci Sant Julia de Ramis. Zjistil však, že policisté tamní školu zablokovali. Přišel tedy na řadu plán B. Vydal se do jiné hlasovací místnosti.
Manévr, při kterém setřásl pronásledovatele v policejním vrtulníku, by mu mohl závidět i James Bond. Vyměnil v potemnělém tunelu svůj vůz za jiný a bylo to. „Hlasuji za generaci, která si nepřeje nic než lepší život,“prohlásil potom u volebního boxu. Příznivci aplaudovali.
Bývalý reportér, pak starosta statisícové Girony a nakonec premiér Katalánska doufal, že se se Španěly domluví. Na konci loňského října ale reagoval Madrid na vyhlášení samostatnosti Katalánska převzetím přímé správy nad regionem. Puigdemont odešel do Bruselu, kde se snažil získat zahraniční podporu.
Dlouhá odysea
I v exilu zůstával velmi obezřetný. Když chystal lednovou schůzku s předsedou katalánského parlamentu Rogerem Torrentem, na poslední chvíli změnil místo setkání. Dozvěděl se totiž, že španělské úřady se chystají schůzce zabránit.
Opatrný byl i během své návštěvy Dánska ve stejný měsíc, stejně jako při březnové cestě do Švýcarska.
22. března odletěl do Finska, kde jednal s tamními zákonodárci. Následující den se dozvěděl, že španělská justice na něj vydala evropský zatykač a je obžalován ze vzpoury. Na severu mu začala hořet půda pod nohama.
Zrušil let z Helsinek a vydal se na cestu, dlouhou přes 2 000 kilometrů. Dvanáct španělských agentů už měl v patách. Nepřetržitě ho sledovali právě díky mobilu jednoho z jeho přátel. A měli i pojistku. Podařilo se jim zabudovat elektronickou štěnici také do Renaultu Espace, který čekal na Puigdemontovu skupinu ve Stockholmu.
Jeden z expremiérových spolupracovníků Lluis Escola později řekl, že nalezl v autě takové skryté sledovací zařízení už před dvěma měsíci.
Španělé Puigdemonta sledovali až k severoněmeckému Jagelu, kde byl Němci zatčen. Do exilového sídla v belgickém Waterloo, kde strávil předchozích pět měsíců, už se tedy nevrátil.
Některé evropské listy spekulovaly, že kdyby odletěl z Helsinek belgickými aeroliniemi, možná by se zadržení vyhnul. Objevil se proto i názor, že se Puigdemont možná nechal zatknout dobrovolně, protože dosavadním pobytem v exilu už téměř vyčerpal všechny možnosti, jak pro katalánskou věc získat sympatie.
Okresní soud v Neumünsteru oznámil, že expremiér zůstane do rozhodnutí soudu vyšší instance o případné extradici ve vazbě.
A když padne verdikt, že má být vydán? „Má možnost ve Spolkové republice požádat o azyl,“říká mluvčí spolkového ministerstva vnitra Johannes Dimroth. To Puigdemont odmítá. Rozhodování o jeho osudu by každopádně nemělo překročit lhůtu 60 dní.