Nové Bubny. Výstavní čtvrť s koncertní halou

Za čtyři roky by se mohlo začít stavět na pozemcích v Bubnech, kde už léta platí stavební uzávěra. U Vltavy tam vyroste i budova filharmonie.

Benedikt Lederer Ondřej Hanko

Do roku 2035 by v místě dříve rušného bubenského nádraží měla vzniknout nová čtvrť s byty, kancelářemi, parkem i novým městským koncertním sálem. Změny se též dotknou křižovatky Vltavská. V okolí holešovického nádraží by mohly stát vládní budovy.

Vyplývá to z pěti urbanistických posudků, které si město nechalo zpracovat u pěti českých i zahraničních ateliérů. Na jejich základě si v květnu objedná studii, jež do konce prázdnin přesně vymezí, co kde vznikne. Výsledek pak město zanese do územního plánu.

Magistrát považuje Bubny za nejvýznamnější z takzvaných transformačních území, tedy velkých pozemků, které leží ladem, ačkoli je obklopuje město. „Bubny mají potenciál kulturně i ekonomicky pozvednout celé město. Proto je důležité, aby se staly výstavní pražskou čtvrtí s příjemným městským prostředím a dostatkem veřejné vybavenosti,“říká primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Praha se však na podobě nové čtvrti musí dohodnout s vlastníky pozemků. Mezi ně patří firmy i státní organizace. Vlastníci se budou podílet na tvorbě územní studie a na dohodnuté plány se už nebude sahat.

Podstatnou část nádražních pozemků v místě vlastní společnost CPI miliardáře Radovana Vítka. Ta před třemi lety zbourala tamní architektonicky cenné drážní dílny.

Chybějící puzzle

Bubny a Zátory (oblast okolo holešovického nádraží) dohromady čítají sto deset hektarů, což téměř odpovídá velikosti Starého Města. V Holešovicích tvoří takřka nepropustnou hradbu a dělí je na dvě části. Nová čtvrť by je měla spojit. „Je to jako výroba chybějícího dílku puzzle, který dlouho nikdo nemohl najít. Měl by pohodlně propojit Holešovice a Letnou a dobře navazovat na oblasti za řekou,“říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení), která odpovídá za územní rozvoj.

Místem, kde se bude stavět, prochází magistrála, podle Kolínské to ale není zásadní problém. „V této lokalitě je spíše urbanistickým paskvilem než dopravní žilou, na kterou nelze sáhnout. Dopravní význam v této části už není tak silný,“myslí si náměstkyně. Zároveň ale přiznává, že čtvrť nemůže existovat bez dostavěného městského okruhu. Bubny nyní prochází železnice, ta na místě zůstane a bude sloužit i budoucím obyvatelům. Pozemky jsou navíc z obou stran obklopeny metrem, na jihu je stanice Vltavská, na severu Nádraží Holešovice. Vltavská by měla dostat nový, severní vestibul ústící přímo do Bubnů. S tím, že by se postavila nová tramvajová trať skrze novou čtvrť, se nepočítá. V úvahu však přichází trať vedoucí Argentinskou ulicí.

Podle magistrátu by nemělo hrozit, že po volbách půjdou plány do stoupy. „Budeme se snažit, aby studie měla tak širokou podporu, aby se žádná politická síla netěšila, že plán zruší,“říká Kolínská.

Nový sál za deset let

Mezi Vltavskou a výpravní budovou bubenského nádraží vznikne budova filharmonie s minimální kapacitou osmnáct set míst. Soutěž na její podobu by mělo město vypsat v prvním pololetí příštího roku.

S nápadem před osmi lety přišel Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze a město si jej vzalo za svůj. Potřeba nového sálu vyplývá i z analýz využití Smetanovy síně Obecního domu a Dvořákovy síně Rudolfina, které akusticky, provozně ani kapacitně nestačí současným orchestrům. Kde by měla hudební síň stát? „Čím blíže k řece, tím lépe. Teď je na Vltavské silnice a nepřehledná doprava. Celé území by se mělo proměnit tak, aby silnice a tratě nepřekážely,“říká člen spolku, architekt Josef Pleskot. „Mohla by tam vzniknout náplavka jako u Seiny v Paříži,“dodává.

I radní pro kulturu Jan Wolf (Trojkoalice/KDU-ČSL) si u Vltavy v tomto místě představuje promenádu. Silnici a tramvaj chce město zahloubit podobně jako v případě takzvaného Husákova ticha u ministerstva dopravy. „Vznikne budova, která bude sama o sobě lákat návštěvníky. Z promenády by lidé viděli Vítkov, Hrad nebo Petřín,“představuje si radní. V nové budově by měl sídlit Symfonický orchestr hlavního města FOK. Společně s ním by tam mohla být i Česká filharmonie. Podobně jako v Rudolfinu by uvnitř vznikla také galerie.

O nezbytnosti nového sálu má pochybnosti magistrátní opozice. „Praha by si měla ještě důkladně promyslet, jestli je to priorita a jestli jsme to schopni spolu s ostatními sály kapacitně uživit,“myslí si zastupitel Václav Novotný (TOP 09), který byl za primátora Bohuslava Svobody (ODS) radním pro kulturu. Sám Svoboda však myšlenku nové hudební síně prosazoval. Nový sál by měl vzniknout i v případě, že se nepodaří nalézt shodu ohledně přestavby Vltavské. Podle radního Wolfa by se mohl začít stavět nejdříve za osm až deset let.