SOCIÁLKA A ZDRAVOTNÍ

Zdarma návod, jak vyplnit formuláře

PŘEHLED PRO SPRÁVU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Pan Ivo z našeho modelového příkladu byl během jednoho roku zaměstnancem, podnikatelem i penzistou. Na jeho případu si ukážeme, jak vyplnit formulář pro správu sociálního zabezpečení. Ten si můžete stáhnout přímo na stránkách www.cssz.cz. Výhodou je, že výpočty za vás provede automaticky. Vy si jen musíte ujasnit, jaké byly vaše příjmy a výdaje z podnikání a kolik jste loni úřadu poslali na zálohách. Jen pozor, musíte znát svůj variabilní symbol (číslo, které vám přidělila ČSSZ), bez něho se vám nepodaří vyplněný formulář vytisknout – to pro případ, že byste si chtěli formulář připravit s tím, že číslo najdete později v šanonu a doplníte ho do formuláře ručně spolu s podpisem.

STRANA 1

Místně příslušná správa sociálního zabezpečení: Členění odpovídá okresům. Praha má Pražskou správu sociálního zabezpečení, Brno Městskou správu sociálního zabezpečení Brno.

Variabilní symbol je číslo, které vám pro placení pojistného na důchodové pojištění přidělila správa sociálního zabezpečení. Není stejné jako vaše IČ nebo RČ, podívejte se proto do dopisu, který vám ČSSZ poslala při registraci. V okénkách uprostřed zaškrtněte možnost řádný, opravný byste podávali později, kdybyste našli chybu. A Základní identifikace: Vyplnit osobní údaje není problém. Podle ČSSZ lidé často zapomínají rodné číslo a variabilní symbol. Uveďte i kontaktní telefon a e-mail: kdyby měl přehled nějaký nedostatek, úředníci vás seženou rychleji. Poslední kolonka je ID datové schránky. Když jste vlastníky datové schránky, nemusíte (ale můžete) přehled podávat jejím prostřednictvím. B Údaje v daňovém přiznání: Řádky 12 až 14: Zaškrtáváte Ano – Ne. Pozor u řádku 15: být poplatníkem daně z příjmů paušální částkou není totéž, co uplatnění výdajů paušálem. Stejně tak u řádku 16 prodloužení není to, že využíváte služeb daňového poradce. Kolonky vypisujete jen v případě, že vám finanční úřad prodloužil termín na vaši zvláštní žádost. C Údaje o výdělečné činnosti: Řádek 18: Podnikatel „vedlejší“jste, když máte kromě podnikatelských příjmů například i výdělky ze zaměstnání, jste důchodce (starobní či invalidní), student či na rodičovské. Pokud je samostatná výdělečná činnost vaším jediným zdrojem příjmů, jste OSVČ „hlavní“.

Model: Ivo byl prvních pět měsíců OSVČ vedlejší (souběžně pracoval), pak čtyři měsíce OSVČ hlavní. Další tři měsíce byl opět OSVČ vedlejší (souběžně pobíral důchod). D Vedlejší OSVČ...: Řádky 19 až 25: Zakřížkujete důvod, proč je vaše podnikatelská činnost vedlejší. Bližší vysvětlení si zaslouží bod „nezaopatřenost dítěte“– jde o to, že vy sami jste nezaopatřeným dítětem – podnikáte například v době studií. Druhé dilema může nastat penzistům: vedlejší OSVČ jsou ti, kdo podnikají v důchodu či předčasném důchodu, nikoli ti, kdo jsou v takzvaném „předdůchodu“. Studenti a někteří zaměstnanci (zaměstnání v cizině, služební poměr a dohody), kteří současně podnikají, musí vedlejší činnost doložit potvrzením, jež je součástí pokynů k vyplnění. Když to neudělají, bude je úřad považovat za OSVČ hlavní, z čehož plynou vyšší zálohy. Penzisté, kteří dostávají důchod od České správy sociálního zabezpečení, potvrzení dodávat nemusí.

Model: Do května byl Ivo zaměstnán. Od října pak pobíral starobní důchod. Obojí si správa sociálního zabezpečení dohledá ve svých záznamech sama. E Údaje o daňovém základu...: Řádek 26: Zapíšete daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání). Opíšete je z daňového přiznání, z řádku 37. Do příjmů tak patří i honoráře, ale jen ty, které od jednoho plátce a v jednom měsíci přesáhly 10 000 korun. Do výdajů se nezapočítává zaplacené pojistné.

Model: Ivo uvádí daňový základ, celkem 189 000 - 113 400 = 75 600 korun.

Řádky 27 a 28: Uvedete měsíce, kdy jste vykonávali výdělečnou činnost hlavní a kdy vedlejší. Do řádku 28 se nezapočítávají ty, kdy jste po celý kalendářní měsíc měli nárok na nemocenskou či mateřskou. Pozor, nemoc od 5. ledna do 27. února je sice delší než 30 dní, ale to nehraje roli, protože nejde o jeden celý kalendářní měsíc.

Model: čtyři měsíce hlavní činnost, osm měsíců vedlejší.

Řádek 29: Hodnotu z řádku 26 vydělíte číslem (či součtem čísel) z řádku 28, získáte průměrný měsíční daňový základ. Zaokrouhlete na celé koruny nahoru. Model: 75 600/12 = 6 300.

Řádek 30: Vyplňují jen ti, kdo v průběhu roku 2017 vykonávali samostatnou výdělečnou činnost hlavní i vedlejší. Rozdělí daňový základ v poměru podle počtu měsíců. Minimální platby

Důchodové pojištění za rok 2017 ● OSVČ hlavní 2 061 Kč měsíčně ● OSVČ vedlejší 825 Kč měsíčně ● Hranicí pro povinnost platit sociální pojištění pro OSVČ s takzvanou vedlejší činností je daňový základ alespoň 67 756 Kč ročně. Důchodové pojištění na rok 2018 ● OSVČ hlavní 2 189 Kč měsíčně ● OSVČ vedlejší 876 Kč měsíčně ● Hranicí pro povinnost platit sociální pojištění pro OSVČ s takzvanou vedlejší činností je daňový základ alespoň 71 950 Kč ročně. Nemocenské pojištění (dobrovolné) ● minimální platba 115 Kč měsíčně

Model: Hlavní činnost: průměrný měsíční daňový základ 6 300 x 4 měsíce = 25 200. Vedlejší činnost: průměrný měsíční daňový základ 6 300 x 8 měsíců = 50 400.

Řádek 31: Pokud jste vykonávali v roce 2017 hlavní i vedlejší činnost, částky z řádků 30 vydělíte dvěma a zaokrouhlíte na celé koruny nahoru. Jestli daňový základ nedosáhl rozhodné částky (částka 67 756 Kč ponížené o 5 647 za každý měsíc, kdy jste nevykonávali vedlejší činnost) a jestli se dobrovolně nepřihlásíte

k účasti na pojištění, uvedete do řádků 31 a 32 nulu.

Model: Ivo má daňový základ vyšší než 67 756, sociální pojištění je pro něj proto povinné. Dělí proto čísla z řádku 30 dvěma a zapisuje 12 600 a 25 200.

Řádek 32: Vyplňujete jen tehdy, když jste po část roku byli OSVČ hlavní a po část roku OSVČ vedlejší. Měsíce hlavní činnosti (z řádku 28) vynásobte částkou 7 058 a měsíce vedlejší činnosti (z téhož řádku) cifrou 2 824 korun.

Model: Hlavní činnost: 7 058 x 4 = 28 232. Vedlejší činnost: 2 824 x 8 = 22 592.

Řádek 33: Kdo měl podnikání jako hlavní činnost, uvede částku z řádku 31. Když je však nižší než 84 696 korun, zapíše 84 696 korun. To je totiž minimální vyměřovací základ, ze kterého bude pojištění platit (případně snížený o 7 058 korun za každý měsíc, kdy ani jeden den nevykonával hlavní činnost, nebo byl po celý kalendářní měsíc nemocný a měl nárok na výplatu nemocenské nebo peněžité podpory v mateřství). OSVČ vedlejší mají minimální vyměřovací základ 33 888 korun (případně snížený o 2 824 korun za každý měsíc, kdy ani jeden den nepodnikali).

Když byl někdo část roku OSVČ hlavní i vedlejší, má výpočet nejsložitější. To se týká i modelového příkladu. Horní hranicí vyměřovacího základu je vždy částka 1 355 136 korun, víc nepište.

Model: Ivo porovná, který z následujících součtů je nejvyšší, a ten pak do řádku zapíše: ■ Řádek 31 hlavní + 31 vedlejší = 12 600 + 25 200 = 37 800 ■ Řádek 32 hlavní + 32 vedlejší = 28 232 + 22 592 = 50 824. ■ Řádek 32 hlavní + 31 vedlejší = 28 232 + 25 200 = 53 432 (nejvyšší součet).

Řádek 34: Vyšší částku základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění si můžete určit sami. To když se vám zdá vypočtený základ nízký a vy chcete mít v budoucnu vyšší penzi. Maximum je opět 1 355 136 korun.

Model: Kdo základ zvyšovat nechce, opíše předchozí řádek jako Ivo.