Mittal odchází z Ostravy
Evropská komise prověřuje, zda je o koupi hutních firem zájem.
ejvětší světový výrobce oceli, společnost ArcelorMittal, nabídl k prodeji pět továren včetně ostravské huti, která i s dceřinými firmami zaměstnává okolo sedmi tisíc lidí. Důvodem je jeho zájem koupit největší evropskou ocelárnu Ilva na jihu Itálie, kde pracuje na 12 tisíc lidí, a obava Evropské komise, že by tím získal dominantní podíl na trhu s plochými výrobky. Jen v Ostravě jich firma může vyrobit 1,2 milionu tun ročně.
Na možný prodej závodu ArcelorMittal Ostrava (AMO) upozornil server Seznam Zprávy. V pátek o tom totiž jednali zástupci firmy s odbory i ministerstvem průmyslu.
„Svolali předsedy odborových organizací a oznámili nám, že skupina chce koupit továrnu v Itálii. Aby nebyla porušena pravidla hospodářské soutěže, musela Evropské komisi nabídnout kompenzační balíček – seznam firem, kterých je ochotná se vzdát. Byl jsem překvapený, že mezi ně spadla i ostravská huť,“říká předseda její odborové organizace Roman Bečica.
Ještě se nic neprodává
Podle mluvčí AMO Barbory Černé Dvořákové je zatím předčasné mluvit o prodeji jakékoli firmy. Potvrdila pouze, že skupina ArcelorMittal předložila Evropské komisi návrh kompenzačního balíčku, který jí umožní nákup ocelárny Ilva. Její prodej už schválila italská vláda.
„Vlastník hutí doufá, že jeho návrhy kompenzací rozptýlí obavy týkající se ochrany hospodářské soutěže v souvislosti s převzetím italského podniku. Evropská komise nyní kompenzační balíček podrobuje tržnímu testu. Do doby, než se k záležitosti vyjádří, nemůže ArcelorMittal obsah kompenzačního balíčku komentovat,“uvedla mluvčí.
Společnost nabídla k prodeji pět firem: v Ostravě, rumunském Galati, belgickém Lutychu, italské Magoně a lucemburském Dudelange.
„Evropská komise teď prověřuje, jaký je na trhu zájem o jejich koupi. Podle toho má o nutných kompenzacích rozhodnout na konci května,“říká odborář Bečica s tím, že pokud by o ostravskou huť zájem nebyl, firma by ji nemusela prodat.
To si podle něj přejí i zaměstnanci. „Od pátku mi volaly stovky lidí. Všichni se teď bojí o práci. Prioritou odborů je, aby bez ohledu na majitele zůstala zachována pracovní místa za stejných podmínek. Chceme také, aby huť působila v Ostravě i v budoucnu,“líčí odborář.
Politiky prodej nepřekvapil
Také podle moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka (ANO) není zatím jisté, že se huť bude skutečně prodávat. „Mluvil jsem v pátek s generálním ředitelem AMO Ashokem Patilem. Potvrdil mi, že dělají maximum pro to, aby ostravskou továrnu nemuseli prodávat. Není to jejich vůle, ale požadavek ze strany Bruselu, jak zabránit monopolnímu postavení skupiny v Evropské unii. Vše je však stále v řešení. Nic nebylo zatím rozhodnuto,“říká Vondrák.
Většinu ostravských politiků ale informace o prodeji huti nepřekvapila. Podle primátora Tomáše Macury (ANO) i dalších zastupitelů města to byla jen otázka času. Někteří navíc doufají, že nový vlastník a jeho větší investice by mohli přispět k dalšímu rozvoji, modernizaci i ekologizaci továrny.
Lepší ovzduší si přejí hlavně sousedé huti, kteří se nedávno postavili proti jejímu záměru zřídit v areálu obří polní skládku uhlí. Po zamítnutí skládky úřady se na politiky obrátili odboráři z huti. Bojíme se, že bez plynulé dodávky uhlí nepojede výroba a majitel huť zavře,“vysvětlil v únoru Roman Bečica. „Nemůžeme vyloučit přípravu protestních akcí,“pohrozili odboráři v dopise hejtmanovi i primátorovi. Mluvčí firmy tehdy MF DNES řekla, že obavy odborářů o práci jsou reálné.
Většinový vlastník ostravské strojírenské skupiny Vítkovice Jan Světlík sice o koupi huti neuvažuje, nicméně se domnívá, že zájemci budou, a to například z Česka, Ruska nebo Číny. „O podnik bude velký zájem a může to způsobit zajímavé přerozdělení hutního trhu ve střední Evropě,“míní Světlík.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly může prodej huti způsobit Ostravsku velký problém. „Budu se ptát Evropské komise, kterou činím za případný prodej spoluzodpovědnou, jak se bude podílet na dopadech do zaměstnanosti v regionu, který je už tak postižený. Potíže má OKD, Vítkovice a teď AMO,“říká.
Mohl by huť převzít stát?
Podle Středuly by měl pomoci stát. „Umím si představit, že do doby, než se najde seriózní vlastník AMO, by mohl huť převzít stát, který ji kdysi prodal,“říká odborář. To by uvítali i zastupitelé města za KSČM. „Mohli bychom se částečně vrátit k myšlence spojeného ocelárenského podniku v kraji i s případnou účastí státu. Pochází z období privatizace Nové huti, Třineckých železáren a hutní části Vítkovic,“zmínil zastupitel Josef Babka.
Podle ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera jsou ale takové úvahy předčasné. „Situaci s ArcelorMittal Ostrava vnímám velmi citlivě. Osud lidí v regionu, ze kterého pocházím, mi není lhostejný. Po společnosti Mittal budeme chtít, aby nám co nejdříve sdělila jasnou představu o tom, co se teď bude dít. Prodej se musí uskutečnit tak, aby neměl dopad na zaměstnanost,“říká ministr. Dodal, že komunikuje i s odbory. „Jde nám o totéž – aby lidé měli práci,“zdůraznil.
Mluvčí huti Černá Dvořáková ujistila, že výroba jede naplno a žádný útlum se nechystá.