Elegance Zelenkovy chemie
Návod na událost sezony: Napsat dobrou hru, dobře ji zrežírovat a dobře odehrát. Zní to jednoduše, ale autor musí být Petr Zelenka a mít k Eleganci molekuly soubor Dejvického divadla.
Oproti obvyklým dvěma premiérám na sezonu připravilo svým divákům pražské Dejvické divadlo už třetí kus. Sousloví „to nejlepší na konec“je sice klišé z nejděsivějších, ovšem zde je patrně namístě. Listopadová Honey byla úkrokem stranou, pokusem spojit opravdovou činohru s novým cirkusem. Prosincová Vražda krále Gonzaga pak především oslavou dejvického herectví. Oba experimentální kusy nyní doplňuje Elegance molekuly, kterou zde její autor i nastudoval.
Nejen Holý
Petr Zelenka se do Dejvického divadla vrátil s klasickou činohrou, která dokazuje, že když existuje dobře napsaný text, který herci dobře odehrají, není moc co vymýšlet. Zní to asi zbytečně konzervativně – ostatně konceptuální Vražda krále Gonzaga na to šla velice netradičně a úspěch se dostavil taktéž, ale nynější dejvickou novinku zdobí slovo, které autor vetkl už do názvu, tedy naprostá elegance.
Málokoho by přitom napadlo, že příběh našeho geniálního chemika Antonína Holého může posloužit takové hře. Zelenka zde totiž nešel pouze po tématu „úspěšný našinec zase jednou dobyl svět“. V Eleganci molekuly vedle paradoxů Holého života, kdy se na stárnoucího mrzouta náhle sypou peníze, rozehrává témata větší a obecnější. Linie vzestupu americké firmy Gilead, která na Holého odložené molekuly vsadila, vibruje palčivou otázkou, co je ještě bohulibá služba lidstvu a co už jen čistý byznys. Strhující drama se přitom stylově odehrává na plátně měnícího se světa přelomu 80. a 90. let, kdy v New Yorku prodávají kusy Berlínské zdi a u nás se vedou spory o název státu. Komplikovaná osobnost Holého, jehož střízlivě ztvárnil Martin Myšička, ustupuje do pozadí. Autor nadhodí pár otázek týkajících se jeho vstupu do strany či rezervovaného vztahu k penězům i vlastní ženě, divák si však musí odpovědět sám.
Včetně projekcí
Vedle překvapivě atraktivní reklamy na chemii a chvályhodného připomenutí osudu geniálního rodáka je to tedy především zmíněné morální dilema Američanů, co činí hru tak poutavě napínavou. I proto patří k nejsilnějším částem inscenace moment, kdy za Holým přiletí jeho americký protějšek a souputník John C. Martin (ve skvělém podání Ivana Trojana) a obě linie se protnou v jejich rtuťovité debatě, proč dostane léčba „módního“AIDS přednost před hepatitidou.
S oběma zmíněnými herci drží dech jejich divadelní manželky Veronika Kubařová a předně Zdeňka Žádníková hrající Ludmilou Holou jako ženu navenek zatvrzelou, uvnitř však tajemnou a vševědoucí.
Svůj příběh režíruje navíc Zelenka svižně – dialogy střídají dialogy, jednotlivé linky se až klipovitě přelévají pódiem. Inscenaci zdobí i vydařené projekce, které jen podtrhují chytré a poutavé divadlo.