Maturita: stát jen tak neustoupí
Šance uspět s odvoláním proti výsledkům v testech se téměř rovná nule.
Vloňském roce se proti výsledkům státní části maturitní zkoušky po jarním termínu odvolalo kolem dvou a půl tisíce studentů. Cermat, který zkoušky připravuje, uznal jejich námitky jen v 18 případech.
Po podzimních opravných termínech uspělo zhruba jedno ze dvou set odvolání proti hodnocení didaktických maturitních testů, vyplývá z údajů ministerstva školství.
Odvolání proti špatnému výsledku v ostatních částech maturitní zkoušky byla o poznání úspěšnější. „Krajským úřadům bylo adresováno 1 307 žádostí o přezkoumání výsledku dílčích zkoušek společné části, které se týkaly 1 582 písemných prací, 17 ústních zkoušek a 12 profilových zkoušek,“říká tisková mluvčí ministerstva Jarmila Balážová. Nejúspěšnější byli ti, kdo napadli hodnocení písemné práce z českého jazyka. Uspěli v 15 procentech případů.
Zákon byl porušen
Velká část úspěšných odvolání přitom má jedno společné. Netýkají se samotného obsahu zkoušky, ale organizačních nedostatků.
S pochybnostmi o obsahu maturitní zkoušky neuspěla ani veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ta vloni o letních prázdninách došla k závěru, že maturitní test z matematiky porušuje zákon, protože poškozuje studenty některých středních odborných škol. Obsahoval totiž úlohu ověřující znalost logaritmických funkcí, která se podle Šabatové nevyučuje na všech středních školách, a nemá proto v testu co dělat.
Tehdejší ministr školství Stanislav Štech kontroval konstatováním, že právě v této úloze byli maturanti v průměru úspěšní a že byly jiné části testu, které je potrápily více. Ministerstvo se dále závěrem úřadu ombudsmanky nezabývalo. Ostatně nezabývala se jím dále ani Anna Šabatová, na otázku MF DNES její úřad odpověděl, že závěry šetření předali ministerstvu školství a žádné další kroky úřad nepodniká.
Stěžují si často studenti, kterým maturita utekla o jeden či dva body, a napadají hodnocení konkrétních úloh, jen s malým úspěchem. „Psal jsem posudek na úlohu v testu z matematiky, která byla prokazatelně nejednoznačná. Šlo o studenta, který už byl přijatý na několik vysokých škol a potřeboval z maturity lepší známku než trojku, kterou dostal. Použil můj posudek, ale neuspěl,“říká matematik Oldřich Botlík, dlouholetý kritik přístupu ministerstva a Cermatu ke zkouškám.
Pokud ministerstvo takové odvolání zamítne, další možností, jak dosáhnout změny výsledku maturitní zkoušky, už je jen soud. Ten je od poloviny roku 2014 ke studentům vstřícnější. „Až do té doby ministerstvo školství razilo názor, že obsah zkoušky není soudně přezkoumatelný,“říká advokát Ondřej Moravec, který vyučuje správní právo na Masarykově univerzitě v Brně. Soudy se podle názoru ministerstva školství měly zabývat jen stížnostmi na proces, nikoli na obsah testu nebo hodnocení otázek.
Třináct žalob za čtyři roky
Spory mezi studenty a ministerstvem školství ukončil v srpnu roku 2014 rozsudek Nejvyššího správního soudu, který dal za pravdu studentům. Rozhodnutí provázely obavy, že to soudy zahltí zbytečnými žalobami. Nestalo se. „Nejspíš i proto, že je rychlejší udělat reparát než dosáhnout rozsudku,“říká Moravec.
Od rozsudku z roku 2014 bylo proti ministerstvu vedeno celkem 13 žalob. „Ve dvou případech bylo řízení zastaveno, tři žaloby byly zamítnuty, jedné bylo vyhověno,“říká Jarmila Balážová. Šest soudních sporů ještě není ukončeno.
Ani v případě jediné žaloby, se kterou neúspěšný maturant uspěl, to ministerstvo ještě nevzdalo. I v tomto jde o jeden bod, který rozhodl o neúspěchu v testu z matematiky. Student si stěžoval, že nedostal v úloze za dva body ani jeden bod, přestože postup a výsledek měl správně. Špatně uvedl jednotku. Krajský soud zamítavé rozhodnutí ministerstva zrušil s tím, že má své rozhodnutí zdůvodnit.
„Ministerstvo s rozsudkem nesouhlasí, proto podalo kasační stížnost. Nejvyšší správní soud posoudí, zda je rozsudek Městského soudu v Praze správný, a může mu případ vrátit k novému projednání,“říká Jarmila Balážová. Do té doby, než se soudy dohodnou, platí, že maturant v testu z matematiky neuspěl.