Snídaně do postele
Jak o Davida Pastrňáka pečuje maminka v Bostonu Je to definitivní. Po mistrovství světa bude mít hokejová reprezentace nového kouče.
Komentář Robert Sára hokejový reportér MF DNES
trnáctého ledna 2016 v 16.23 přistála novinářům v e-mailu zpráva, že už za pár měsíců se Josef Jandač ujme vlády nad hokejovou reprezentací. Včera, po 834 dnech, dorazila ze stejné adresy svazového mluvčího tentokrát v 10.00 informace, že už za pár týdnů Jandačova éra skončí. Ještě odkoučuje květnové mistrovství světa v Dánsku, ale i kdyby to tam skončilo zlatým sukcesem, stejně Jandač zmizí v Rusku, kam ho k angažmá zlanařil ambiciózní Magnitogorsk.
Ač před 14 dny ještě tvrdil, že klidně zůstane rok bez práce a bude mezitím sledovat, jak mu kvete zahrádka, nakonec s podpisem neotálel, protože tak lukrativní kontrakt už by znovu na stole ležet nemusel. Zároveň to bylo racionální rozhodnutí, neboť věděl, že ani on neutnul čekání na hokejovou medaili a že ho šéf svazu Král nebude prosit na kolenou, aby zůstal dál. Odchází tak sám a s grácií, ne potupně vyhnán.
Jandač včera tvrdil: „Že jsme neudělali medaili, je neúspěch. Ale na druhou stranu nepracujeme s úplně nejsilnější generací.“
Ztracení a chytrá horákyně
Ruskému Magnitogorsku definitivně kývnul minulý týden. Ještě v neděli to oznámil šéfovi svazu Královi a včera informaci sdělil i světu. „Je to klub, který patří do špičky KHL. Má ambice a já měl pocit, že kdybych tu nabídku nepřijal, tak už by mi ji nedali,“říkal Josef Jandač v útrobách pardubické arény, kde už zítra začíná turnaj Euro Hockey Tour.
O čem dalším ještě mluvil?
„Pro mě by bylo vítězstvím, kdybych přežil celé dva je naopak až příliš opatrný. Že nehýbe sestavou... Zřejmě v nominaci pro Koreu opomenul talentovaného Nečase. I to chtělo odvahu. Až teď – při hledaní sestavy pro Dánsko – míří ztracená generace do ztracena a přichází čas pro novou, která si na přezdívku ještě musí počkat.
Jandač je u jejího počátku, záhy ale předá žezlo a rozvoj bude na jiných. Kdo ví třeba za tři, za pět let dostane ještě šanci tuhle partu vést v jejím rozpuku.
Není to vyloučeno, a možná by to bylo i fér. roky. To znamená, že by přišel výsledek. Když ne, půjdu pryč, trenéry tam rychle sundávají.“ ruce a rozejdeme se s veškerou úctou.“ však podle Sportu nabídku od vedení svazu odmítl.)