Smutek nad koncem Koukalové

Čtenářů

Jsem smutný ze dvou událostí, které teď hýbou sportem. Prodloužení hymny je podle mě populismus bafuňářů toužících po zviditelnění. Když vidíte naše sportovce na stupních vítězů, prakticky nikdo hymnu nezpívá. Ať tedy raději naučí hymnu zpívat a používat naše sportovce. To bude užitečnější krok k popularizaci sportu. A pak ten biatlon. Mám dvě vnučky, které mu propadly. Starší měla delší dobu za vzácnost rukavici, kterou si plácla na světovém poháru s Gabrielou Koukalovou. Nyní jsou obě členkami biatlonového oddílu v Chotěboři. To teprve poznáte nadšení lidí. Žebrají o každou korunu, cestovné, dresy a další hradí z vlastní kapsy a radost mají z každého malého úspěchu svých svěřenců. Starší vnučka je silně rozčarovaná z knížky Koukalové. Říká, že ji ani nedočte, její idol utrpěl hluboké šrámy. Stejně bude smýšlet hodně lidí, rozvoji biatlonu to určitě nepomůže. — Vladimír Pohanka