Janouchovy významové posuny mezi pohádkou a lží
Na pohádky předkládané Františkem Janouchem veřejnosti už dávno nereaguji a česká média si je bohužel neověřují. Tentokrát mě však Janouch (zakladatel Nadace Charty 77 – pozn. red.) opakovaně zmiňuje v rozhovoru pro MF DNES a já nechci nechat lži o mé osobě, které se týkají i pobytu ve Švédsku, nezodpovězené.
Janouch tvrdí: „Jiří Pallas byl jediný z emigrantů, který si myslel, že ho (ve Švédsku) budeme platit.“
Bylo by zajímavé vědět, jak chce Janouch toto tvrzení dokázat a proč tuto událost, která se údajně přihodila před čtyřiceti lety, nezveřejnil po roce 1989. Je to každopádně lež jako věž. Před dokončením univerzity jsme žili velice slušně ze studentských půjček a se dvěma dětmi byly naše náklady na bydlení a živobytí velmi nízké, i když jsme neměli auto nebo chatu.
Dále tvrdí: „(Pallas) chtěl peníze na svůj podnik Šafrán 78 (vydával desky v Československu zakázaných autorů – pozn. red). Skutečně jsme mu na první asi tři desky dali.“
Pěkný příklad „fake news“. Každý si může nalistovat ve vzpomínkách Pavla Kohouta příběh o rozčileném Janouchovi, který se vzteká, že není nadace dostatečně uváděna jako sponzor české čítanky vydané ve Vídni. Přispěla na vydání pěti procenty. Dá se tedy předpokládat, že si Janouch vyžadoval kredit za každou korunu, kterou nadace na něco přispěla. Podívejme se na formulaci „dali na asi tři desky“. Výroba jedné desky stála 6 až 20 tisíc švédských korun podle počtu barev na obalu, příloh a doby ve studiu. Řekněme tedy 3x 10 tisíc. Nadace se na desce Svatopluka Karáska podílela půjčkou 6 tisíc a na Seifertovu desku přispěl Janouch osobně přepsáním textu na obal pro sazbu – já totiž v té době neměl ani český psací stroj. Jednu dost nákladnou produkci, Radio Charlieho Soukupa, odmítl Janouch podpořit, protože „je na obalu flaška rumu a zpívají se tam sprosté písničky“, a na takové hlouposti mu naletěl i Havel.
Janouch v rozhovoru říká také: „Pallas hned po revoluci (v roce 1989) do Nadace Charty 77 přišel s tím, že ji přebírá, abychom mu dali klíče.“
Co k tomu dodat? Švédsko je otevřená společnost a informace o příjmech jsou veřejně dostupné. Roční příjem pana Janoucha byl zhruba 160 000 švédských korun. Já jsem měl v té době firmu s devíti zaměstnanci a sám jsem fakturoval měsíčně více, než byl Janouchův roční příjem. Co bych asi s nadací dělal?
Dále tvrdí: „Od té doby o mně rozšiřuje (Pallas) různé nesmysly.“
Poptejte se třeba profesorů Pačesa a Drahoše. Těm jsem na Akademii věd napsal „nesmyslný“dotaz, proč se na oficiálních stránkách Akademie opakují pohádky o Janouchově profesuře a členství ve Švédské královské akademii věd. Text ze stránek zmizel a Pačes mi napsal, že si ověřil, že je Janouch čestným profesorem na Ukrajině. Zajímavé je, že se nikdo v české Akademii věd nenamáhal nahlédnout do databáze vědeckých publikací.
A ještě pár slov ke vzniku fondu a Nadace Charty 77. Při odjezdu z Prahy jsem Václavu Havlovi i dalším zakázaným umělcům sdělil, že chci ve Švédsku vydávat jejich desky. Po příjezdu tam jsem svůj záměr vysvětloval zdejším emigrantům, komunistům Hejzlarovi a Janouchovi, ale oni pomáhat nechtěli. Rychle jsem přišel do kontaktu s liberálním Východoevropským výborem a levicovým časopisem Folket i Bild a lidé kolem těchto aktivit mě pozvali k založení Fondu na podporu československé opozice v rámci příprav akcí k 10. výročí okupace naší země. Janouch u zakládání nebyl. V té době jsem již připravoval první desky (Kubišová, Hutka, Třešňák) a věděl jsem, že se fondu věnovat nemohu, a proto jsem navrhl, aby byl osloven Janouch, protože je profesor, umí švédsky. Ten funkci přijal a fond později přeměnil na nadaci. V té době byly ve fondu již tisíce švédských korun.
V rozhovoru se také říká: „Jiří Pallas naznačil… že jste po roce 1989 odmítli do nadace vpustit zástupce jmenované mluvčími Charty 77. Janouch: To je absolutní nesmysl.“
Konstatování, že se mluvčí Charty 77 setkali s mlčením až bojkotem a že nadace závěrem nominované členy odmítla, se ani při nejlepší vůli nedá interpretovat jako „absolutní nesmysl“. Místo osob navrhovaných mluvčími Charty 77 si do nadace dosadil Janouch třeba Boženu Jirků, známou účastnici oslav devadesátin soudruha Štrougala, v dozorčí radě nadace najdeme Jana Mühlfeita, prostě jak říkají mluvčí, nadace se s hodnotami Charty 77 rozchází.