Čekárna

Co redaktory Scény čeká v příštích dnech, jak se na to těší a co od toho očekávají Ženou z boží vůle. Jak ještě před pár lety žili Švýcaři Dvakrát do kožichu. Mareš též přidal koncert Emigrovala z Moskvy i z Prahy. V jakém jazyce sní? Finská hvězda zazpív

Mají sice Alpy, hodinky a čokoládu, ale podle tamního manželského práva, které platilo až do roku 1988, směl muž jako hlava rodiny rozhodovat nejen o penězích, ale také o tom, jestli jeho manželka smí jít do zaměstnání. Příběh filmu Ženou z boží vůle, který vypovídá o nepříliš vzdálené minulosti Švýcarska, se odehrává počátkem 70. let v zapadlé vsi, kam jen zvolna doléhají revoluční novoty. Boj hrstky statečných o hlasovací právo pro ženy tady způsobí bezmála válku. Po boku hlavní hrdinky se objeví Maximilian Simonischek, jehož otec Peter Simonischek má evropskou hereckou cenu za film Toni Erdmann a v našich kinech je k vidění po boku Jiřího Menzela ve snímku Tlumočník. Jasně, tohle srovnání bude kulhat na všechny čtyři, ale nakonec proč ne. Fakta sedí. Řeč je o show, kterou chystá do pražské O2 areny Leoš Mareš. Stejně jako Roger Waters přidal pro velký úspěch k pátečnímu koncertu sobotní, Mareš rozšířil své úterní vystoupení na „dvoják“a v naší největší hale bude koncertovat i ve středu. Tím samozřejmě veškerá podobnost končí. Dá se například očekávat, že průnik publika na show tuzemské moderátorské hvězdy a legendy z Pink Floyd se bude limitně blížit nule. Ale to nevadí. Mareš si zjevně svůj loňský „jediný koncert v životě“užil, a tak chce víc. Budiž mu to přáno. A jeho fanouškům, kteří si jistě přijdou na své, ostatně taky. Spisovatelka Elena Lappinová měla divoké dětství. Narodila se v Rusku, ve třech letech ji rodiče odvezli do Prahy, a i tu nakonec musela ve svých šestnácti letech opustit. Žila v Izraeli, USA, Velké Británii i Kanadě. O svém osudu mnohonásobné emigrantky nyní píše v knize V jakém jazyce sním, kterou vydává nakladatelství Odeon. Osobní zážitky zasazuje do kontextu událostí druhé poloviny dvacátého století a nevynechává i ty spojené s tehdejším Československem. Do Prahy Lappinová zavítá příští týden v úterý. Se čtenáři se setká v šest večer a za pomoci autorky Bianky Bellové svou knihu i pokřtí. Akce začíná v 17 hodin v knihkupectví Knihy Dobrovský na Václavském náměstí. Finská sopranistka Karita Mattila se ve světě proslavila mimo jiné kreacemi v operách Leoše Janáčka, v posledních letech zvláště jako Emilia Marty z Věci Makropulos a Kostelnička z Její pastorkyně. Její repertoár však byl od počátku široký a zahrnoval různé hudební styly. Mattila bude nyní hostem koncertní sezony PKF – Prague Philharmonia, za jejíhož doprovodu zazpívá dnes v pražském Rudolfinu koncertní árii Ludwiga van Beethovena Ah, perfido!, líčící zoufalství i zlobu ženy opuštěné milencem. Orchestr pod taktovkou Paula McCreeshe zahraje ještě první část – Chaconne – baletní hudby z Mozartovy opery Idomeneo a Suitu č. 3 G dur od Petra Iljiče Čajkovského. Stal se nejreprízovanějším kusem v pražském Divadle na Vinohradech. V režii Jiřího Menzela v něm excelovali Ivan Trojan a Viktor Preiss. Skončil zde po neuvěřitelných dvaceti letech předloni v červnu. Populárního Brouka v hlavě francouzského mistra komedie Georgese Feydeaua ale nenechali spát dlouho, v létě se do Prahy vrátí na Letní scénu Vyšehrad s Filipem Blažkem a Jitkou Schneiderovou. A dnes jej uvedou v Městském divadle Kladno. Režie se chopil Jaroslav Slánský, který do hlavních rolí klasiky stylu vaudeville obsadil Jiřího Š. Hájka a Tomáše V. Hrona. Kladenští upozorňují, že hra letos oslaví sto deset let od premiéry. Uvádějí ji v novém překladu Markéty Kočí Machačíkové.