MF DNES

Fórum čtenářů iDNES.cz: Rádi bychom při blokovém čištění přeparkova­li, ale nemáme kam

- — Petr Kučera — Martin Platil — Radim Svoboda — Martin Králíček — Jan Kubálek — Braňo Horňák — Dana Kociánová

První zmínka o Strašnicíc­h se datuje do roku 1185. Náležely k majetku tehdejším vladařem preferovan­é církevní instituce, Vyšehradsk­é kapituly. Šlo však o nevelkou obec v zázemí Prahy a na tom se během středověku moc nezměnilo. „Ve 14. století zde prameny zaznamenal­y tři dvory. V 15. století dvě tvrze,“uvedl kronikář Prahy 10 Michal Ezechel.

Strašničtí v historii dopláceli na exponovano­u polohu v předpolí pražských měst u důležité komunikace z metropole království na Kutnou Horu. „Obec byla zasažena prakticky každým obléháním, každou válkou, která se dotkla hlavního města Českého království,“uvedli autoři výstavy o Strašnicíc­h.

Zdevastova­li ji válečné houfy za husitské revoluce v 15. století, o dvě století později saská či švédská soldateska za třicetilet­é války. Zpustošili ji Francouzi i Prusové během tažení

Každoroční jarní blokové čištění pražským majitelům aut znovu přináší potíže. Stále více jich zapomíná přeparkova­t své vozidlo a pak musejí platit pokuty za odtah. Z informací Technické správy komunikací hl. m. Prahy vyplývá, že meziročně počet odstraněný­ch vozidel v rámci blokového čištění narostl o více než třetinu. Řidiči si ale stěžují, že přeparkova­t je prakticky nemožné. (et)

Ze složitého nemožným

Přál bych vám bydlet a parkovat na Vinohradec­h, když se čistí ulice. Už tak složité parkování na modrých zónách (za které si rezidenti platí dnes už 1 500 korun ročně) se stane nemožným. Když se auta z několika ulic mají přesunout,

k Praze za bojů o dědictví rakouské a sedmileté války, dvou velkých konfliktů poloviny 18. století.

V roce 1757 se před bitvou s Prusy u Štěrbohol o strašnický katastr opíralo obranné postavení velitele rakouské armády Karla Lotrinskéh­o, rozloženýc­h v oblouku od Hrdlořez po Hloubětín. Boje se Strašnic dotkly též za květnového povstání 1945. Klíčové postavení měla zdejší vysílačka. Obsadit se ji podařilo na začátku revoluce 5. května 1945 zásluhou policistů z 69. a 70. revíru.

Ani Ottův slovník naučný nenabízí ještě na počátku 20. století o Strašnicíc­h příliš obsáhlý komentář. Stručně uvádí, že se Nové Strašnice mohou pochlubit 69 domy a 1 069 obyvateli. Staré Strašnice čítaly 15 domů a žilo zde 133 lidí.

Na okresní úřad a hejtmanstv­í museli Strašničtí docházet na Žižkov, fara se nacházela na Olšanech a pošta ve Vršovicích. „Pěstuje se zde zelí, je zde okrašlovac­í spolek a židovský hřbitov,“shrnul slovník pozoruhodn­osti obce.

Vily na polích

Krátce nato zde začal stavební boom. Na někdejších polích na pravidelné­m šachovnico­vém půdorysu pravoúhle se křížících ulic se po roce 1900 zrodila jedna z prvních vilových čtvrtí za hranicemi Prahy.

V kolekci domů lze dodnes obdivovat stavby v historizuj­ícím stylu, ve slohu secese či art deco. Jedním z nejproslul­ejších objektů je Trmalova vila projektova­ná architekte­m Janem Kotěrou. Středomoří připomíná zámeček Miramare, který si nechal vybudovat zámožný kadeřník Jan Švec. O něco později se tento původně výletní restaurant a kuželkárna proměnil v populární hodinový hotel.

Strašnice se rozrůstaly i poté, co se coby městská část XIII. staly roku 1922 součástí Velké Prahy. Drahé a obtížně dostupné bydlení tehdy stálo za vznikem četných nouzových kolonií a čtvrtí. Pražský magistrát pronajímal malé pozemky za 100 či 200 korun, podobně tomu bylo na okraji Strašnic. Tak se zde zrodila kolonie Na Slatinách. Pomník jí vybudoval film Obecná škola.

„V druhé polovině 20. století vzniklo ve Strašnicíc­h nebo v těsném sousedství několik důležitých závodů jako Tesla, Mitas, Jawa nebo Chirana,“uvedla Šámalová. není kam – a to ještě třetina ulic je rozkopaná a zákazy parkování tam jsou, i když se nepracuje. Pak to sledování ulic a značek je dost složité. Běžně jezdím do zahraničí a je to vždy více než 12 nebo 14 dnů. Když si nepamatuje­te, kdy se čistí, tak jste v pytli a to nemluvím o tom, že se ta data dost často mění. Problém blokového čištění je ten, že není vůbec možné zaparkovat jinde. Paráda, hlavně že ten vrak, co tady stojí před barákem přes dva roky, neodtáhli ani u jednoho blokového čištění.

Před 70 lety se začal ve Strašnicíc­h stavět první sídlištní komplex v Praze, Solidarita. Plány architekta Františka Jecha vycházely ze staršího projektu z roku 1938. Během několika let na Solidaritě vzniklo 1 200 bytů v rodinných domcích i čtyřpatrov­ých činžácích. Oceňovaný komplex dodnes náleží k oblíbeným adresám.

Problémy se značkami

A co poruší řidič, který zaparkoval v ulici, ještě než tam byla značka? To má povinnost chodit místo zaparkován­í kontrolova­t, když auto nepoužívá pravidelně? Tak hlavně, že se někdy ani neví, kam ta značka patří. U nás jsem pěkně přeparkova­l na ulici, kde nemělo být blokové čištění. Odpoledne přijdu a bác, pokuta! Všechna auta pěkně v řadě. Oni totiž den předtím značky prohodili. Když jsem volal na úřad, tak mi řekli, že sice ano, ale je to můj problém. Na jedné straně se oháníte tím, že auto tam stojí déle než přenosná značka. Takovým doporučuju parkovat někde na periferii, aby nebrali zbytečně cenná parkovací místa těm, kdo auto i využívají, nejenom s ním parkují. Na straně druhé, tři týdny před plánovaným čištěním byla u nás na Barrandově značka bez data. V den čištění dali datum a v průběhu hodiny odtáhli zhruba 40 aut. Ani jeden ze sousedů ale nešel do sporu. Čištění – odjela jsem. Vrátila se, byl to pátek, a všechna místa obsazena hotelovými hosty s parkovacím­i lístky do konce placené doby a víkend v Praze zadarmo. Děkuji za smíšené zóny, kde mohou stát jak rezidenti, tak platící.

 ?? Foto: Muzeum hl. města Prahy Foto: Muzeum hl. m. Prahy ?? Okupace V roce 1942 v nejtemnějš­ích časech protektorá­tu některé části periferníc­h Strašnic svou poklidnou atmosférou připomínal­y spíše venkov.
Foto: Muzeum hl. města Prahy Foto: Muzeum hl. m. Prahy Okupace V roce 1942 v nejtemnějš­ích časech protektorá­tu některé části periferníc­h Strašnic svou poklidnou atmosférou připomínal­y spíše venkov.
 ?? Foto: Petr Topič, MAFRA ?? Rychle vydělané peníze Odtahovky mají během blokového čištění v Praze plné ruce práce.
Foto: Petr Topič, MAFRA Rychle vydělané peníze Odtahovky mají během blokového čištění v Praze plné ruce práce.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia