Kdo týrá zvířata, bude na seznamu
Psychiatři žádají evidenci trýznitelů zvířat. Ti totiž mohou ublížit i lidem
Dvouměsíční štěně labradora Marley úzkostně kňučí bolestí. Čtyřiadvacetiletý Jakub L. z Prachatic jej kope jako smyslů zbavený do žeber. Praští se psem, který má zlomenou a zafáčovanou packu vší silou o zem, aby jej pak chytil za kůži pod krkem, zvedl a dal další ránu kolenem do břicha. Pejsek se strachy pokálí.
„Zabiju ho,“přecedí agresivní Jakub přes zuby.
Psychiatři vědí, že kdo je schopen týrat zvíře takovým způsobem, je s velkou pravděpodobností nebezpečný i pro lidi. Prosazují proto, aby lidé, kteří týrají zvířata, byli pod daleko větším dohledem lékařů i úřadů a aby existovala jejich evidence.
Ministerstvo zdravotnictví chystá týmy odborníků, které budou agresory a duševně nemocné, u nichž hrozí, že někoho napadnou, vyhledávat. Europoslanec a předseda parlamentní TOP 09 Jiří Pospíšil chce takový zákon, který by umožnil nebezpečné lidi sledovat, předložit.
„Je prokázáno, že agresivní chování člověka vůči zvířeti či jeho týrání je předstupeň dalších agresivních skutků. Tito lidé svou agresivitu stupňují,“vysvětluje primářka Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jela Hrnčiarová, proč by bylo vhodné lidi, kteří jsou odsouzeni za týrání zvířat, více kontrolovat. „Většinou totiž v psychiatrii zjišťujeme a pátráme až zpětně při soudním líčení po příčinách agresivního chování,“doplňuje Hrnčiarová.
Týrání zvířat se přitom v minulosti dopustila podle statistik více než polovina sexuálních násilníků a čtvrtina pedofilů. Surový útok agresorů na zvířata je podle psychiatrů varovným signálem ztráty kontroly nad vlastním jednáním. Podle mezinárodní organizace American Human Association v 88 procentech rodin, kde úřady řešily týrání dětí, došlo i k týrání domácích zvířat. Zároveň psychiatři varují, že často je kruté zacházení se zvířaty agresorem použito jako varování, že jeho partnerovi či partnerce by se mohlo stát něco podobného. Podle psychiatrů tito lidé ztrácejí soucit.
„Byl bych pro, abychom přijali databázi lidí, kteří týrali zvířata. Problém ale je, že ti lidé si za své chování odpykali trest a tak na ně musí být pohlíženo. Proto nyní hledám inspiraci v okolních západních státech, jak zajistit to, aby takový zákon uspěl následně u Ústavního soudu. Chci mít jasné řešení do tří týdnů,“řekl europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Ministerstvo zdravotnictví varuje, že nařizování ochranné léčby u lidí s agresivním rysem chování je v tuto chvíli v rozporu s českou i evropskou legislativou. Ministerstvo však chce agresivitě předcházet, proto vymyslelo, že v rámci připravované reformy psychiatrické péče budou vznikat týmy, které budou spolupracovat se školami, městskými úřady a dalšími institucemi.
„Budou identifikovat tyto rizikové jedince a snažit se předcházet rozvoji nemoci či patologickým jevům,“uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. „Navíc v rámci vznikajících center duševního zdraví bude fungovat takzvané asertivní kontaktování, tedy u agresivních jedinců bude zajištěn kontinuální dohled ze strany komunitního týmu s včasným zásahem ve chvíli, kdy se potenciální riziko stane skutečným,“dodala s tím, že právě lidé týrající zvířata budou cílovou skupinou nových center duševního zdraví. Prvních pět center má vzniknout už v červenci letošního roku, v příštím roce pak dalších šestnáct a následně devět. Celkově do roku 2021 jich má vzniknout na tři desítky. „Cílem je přesunout péči o duševně nemocné z nemocniční péče do jejich vlastního prostředí,“uvedl ke vzniku center ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Přísnější tresty za smrt zvířete
Politici také plánují, že po prachatickém případu týrání štěněte Marleyho zvýší trestní sazby za samotné týrání zvířat. Dnes pachatelům hrozí maximálně tři roky, nově za zabití zvířete by to bylo až osm let. A do českého právního řádu chtějí také vnést pojem množírna zvířat a tím trestat ty, kteří chovají často desítky zvířat v nevyhovujících podmínkách jen pro vlastní výdělek. Prodávají mláďata, která se v množírnách rodí. Trest by mohl být až 10 let vězení.
Detektivové na týrání
„Nechceme, aby bylo možné vydělávat na utrpení zvířat. V novele zákona navrhneme novou skutkovou podstatu trestného činu, která bude definovat, co je to množírna, a postihne ty, kteří týrají zvířata za účelem zisku,“uvedla místopředsedkyně neziskové organizace Home4Pets Petra Vojtíšková.
Někteří právníci také navrhují, aby na policii vznikl speciální útvar, který by se zabýval právě jen týráním zvířat.
„Jednou z překážek, která brání řádnému stíhání a vyšetření případů týrání, je bagatelizování spáchaných činů,“popisuje advokát Robert Plicka, který pracuje na novele trestního zákoníku.
Pro přísnější testy jsou vedle TOP 09, která změny bude předkládat, i Starostové a nezávislí, Piráti nebo SPD Tomia Okamury.