Informovaný souhlas na internetu je podvod
Velké společnosti již dlouho při diktování pravidel svých služeb a manipulaci s informacemi o uživatelích spoléhají na koncept informovaného souhlasu. Ten jednoduše řečeno stanovuje, že firmy mohou s údaji o uživatelích dělat, co se jim zachce, pakliže to netají.
Nedávné vystoupení šéfa společnosti Facebook Marka Zuckerberga po skandálu s únikem dat jejich uživatelů v Kongresu USA ukázalo, že tento základní pilíř soukromí v online prostředí je jeden velký podvod, napsal web Business Insider.
Informovaný souhlas funguje na předpokladu, že při zaškrtnutí políčka pod smluvními podmínkami webových služeb či aplikací jsou zákazníci s firemními praktikami srozuměni. Společnosti a úřady k nim poté přistupují tak, že o podmínkách vědí a souhlasí s nimi.
Někteří američtí zákonodárci ale při jednání s Zuckerbergem ilustrovali, že v případě největší sociální sítě je tato představa směšná. Smluvní podmínky Facebooku, jak podotkl demokratický senátor Brian Schatz, čítají více než 3 200 slov a obsahují 30 odkazů na doplňkové dokumenty, podobně jsou na tom i datové předpisy společnosti. „Bylo tady podle mě pěkně vysvětleno, že lidé opravdu netuší, k čemu se upisují,“řekl Schatz.
Většina uživatelů Facebooku si zřejmě podmínky užívání služby neprostudovala a i ti, kteří to udělali, nejspíše nerozumějí tomu, co znamenají nebo co z nich plyne. Obzvláště pokud jde o to, jak společnost používá jejich osobní údaje.
Potíž s informovaným souhlasem sahá daleko za hranice Facebooku. O tento princip se opírá každá webová stránka, kterou navštívíte, každá aplikace nebo software, jež si nainstalujete, každá služba, do níž se přihlásíte, a skoro každé zařízení, které si koupíte. Za právnickým jazykem smluvních podmínek se často skrývají body, kterými se zákazník vzdává práva žalovat druhou stranu v případě, že mu produkt způsobí škodu, nebo jež stanovují limity případného odškodného a dávají společnosti právo prodávat či předávat jeho osobní informace libovolné třetí straně.
Podniky navíc mohou podmínky kdykoli upravit. Stačí pouze o změně informovat. To se zpravidla děje formou dopisu, e-mailu nebo upozornění na webové stránce. Pokud vám to unikne, je to váš problém. Lidé jako třeba Zuckerberg musí dobře vědět, jak klamná představa informovaného souhlasu doopravdy je. Klienti po instalaci aplikace nebo koupi zařízení obvykle smluvním podmínkám nevěnují pozornost a chtějí produkt začít co nejdříve používat. „Vidím aplikaci, chci ji, stáhnu si ji, ty podmínky jenom proletím,“svěřil se například republikán Michael Burgess.
Vystoupení Zuckerberga před zákonodárci USA nejenže fikci informovaného souhlasu obnažilo, zvýraznilo také nebezpečí stavu, kdy společnosti na tento koncept spoléhají, aby se ochránily. Když lidé začnou chápat, co je obsaženo v textech, které údajně odsouhlasili, často moc spokojeni nejsou. A když jsou nespokojeni zároveň členové amerického Kongresu, nevěstí to pro zainteresované společnosti nic dobrého. (ČTK)
Za právnickým jazykem smluvních podmínek se často skrývají body, kterými se zákazník vzdává práva žalovat druhou stranu.