Proč Magické hlubiny, když v nich funí kapři

Možná někdo zjistil, že výhodnější než riskovat s hranými projekty je vsadit na přírodu, která nic nezkazí. A jestli v cizině natočili Hlubiny Amazonky, Hlubiny oceánu či Tichomořské hlubiny, ČT pozítří uvede hned Magické hlubiny.

O přemrštěném názvu by se dalo polemizovat. Jednak se plete s proslulou Magickou hlubinou od Luka Bessona, jednak se tým režiséra Pavla Jiráska vedle našich řek a jezer brouzdá i mělkými potoky či tůňkami, ve kterých líně funí kapři.

Čistá, ale studená

Nicméně stejný princip, jaký v poslední době zvolily tituly Krajinou domova či Planeta Česko, se znovu vyplácí: tedy objevování zázraků, které máme přímo pod nosem. Ledovcové údolí Labe se pstruhy a siveny, šumavské perlorodky i mihule v řece Moravě patří k zajímavým obrazům, navíc načasovaným k jarnímu období a nazdobeným leteckými záběry zátočin.

Pravda, leccos se napříč pořady opakuje, třeba skokani měnící při páření barvu do modra. Moderátorka Lucie Výborná občas na vlastní kůži či alespoň lýtka zkusí, kde je voda „čistá, ale studená“. A jakmile se vynoří obvyklé ekologické průpovídky včetně motivu, že si příroda nakonec vždycky pomůže sama, člověka marně napadá, jestli se z tuzemských nápodob britské Zázračné planety náhodou nestává jeden velký módní byznys s masožravou rosnatkou v hlavní roli.

Pijavka vs. žralok

Ale přesto i malé české Magické hlubiny nabídnou pohledné unikáty. Třeba třetí díl, jenž se věnuje zatopeným lomům, zahrne podvodní pozorovatelnu rybích obrů přikrmovaných návštěvníky atrakce. Nebo mrazivé potápění pod ledem, které v sobě nese jistou dávku mystéria i adrenalinu. I když jen těžko nový cyklus přesvědčí, že sledování pijavky koňské je stejně fascinující jako pozorování žraloků.