Francie zpřísní zákon o imigraci a azylu
Ještě před rokem se francouzský prezident Emmanuel Macron s obdivem vyjadřoval o otevřené imigrační politice německé kancléřky Angely Merkelové, nyní prosadil její opak.
Po řadě evropských států včetně Německa, Rakouska, Švédska a Dánska přistoupila k razantním úpravám imigrační politiky také Francie.
Nově tak cizincům bez platného povolení k pobytu podle nového imigračního zákona, který schválili poslanci Národního shromáždění, může hrozit vysoká pokuta nebo až rok ve vězení, pokud nebudou spolupracovat s úřady. Zkrátí se také doba pro odvolání proti nepřidělení azylu a zároveň se dvojnásobně prodlouží doba, po kterou mohou být nelegální migranti drženi v detenci – ze stávajících 45 dní to bude 90.
Podle ministra vnitra Gérarda Collomba jsou tyto úpravy nutné: Francie má zabránit nekontrolovanému příchodu zejména ekonomických migrantů a zároveň být nadále schopná postarat se o ty, kdo prchají před nebezpečím a pronásledováním. „Právo na azyl je pro nás svaté,“uvedl Collomb.
Zákon kritizují levicové opoziční strany a nevládní organizace. (jas)
„Nemůžeme spasit veškeré utrpení světa,“řekl v nedávném rozhovoru francouzský prezident Emmanuel Macron. Ještě loni přitom s uznáním mluvil o imigrační politice německé kancléřky Merkelové.
Nyní jeho strana La République en marche (LREM) i přes vnitřní rozpory prosadila zákon, který nastavuje přísnější pravidla v oblasti imigrační a azylové politiky.
Podpořila jej i opoziční krajně pravicová Národní fronta – i když s výhradami: zdál se jim příliš mírný. Naopak socialisté a krajně levicová France insoumise jej označují za „nelidský“.
V neděli krátce před půlnocí nakonec 228 poslanců hlasovalo pro, 139 jich bylo proti, 24 se zdrželo.
Diskuse o novém imigračním zákonu se táhly už od začátku minulého týdne. Poslanci navrhli kolem tisíce dodatků, dvě stovky z nich pak pocházely od zástupců LREM.
Bylo to dosud poprvé, co ve velmi krátkých dějinách členové Macronovy strany neměli na věc jednotný názor. Strana zákon nakonec sice prosadila, ale neobešlo se to bez dramat. Jeden z jejích poslanců, který hlasoval proti, hned poté oznámil, že ze strany na protest vystupuje.
Co se má změnit? Cizincům, kteří nemají ve Francii povolení k pobytu a zároveň nespolupracují s úřady nebo se brání vyhoštění, bude hrozit pokuta ve výši 3 750 eur (95 tisíc korun) nebo až roční vězení. Zdvojnásobí se také doba, po kterou mohou být migranti zadržováni, pokud žijí ve Francii nelegálně, a to ze stávajících 45 dní na 90.
Naopak se mají zkrátit lhůty pro vyřizování azylových žádostí a zjednodušit procedury ohledně vyhošťování odmítnutých cizinců.
Vláda ve snaze usmířit odpůrce z vlastních řad zmírnila některá opatření, která dosud platila – zruší například sankce proti osobám, které pomáhají cizincům, kteří v zemi pobývají bez souhlasu úřadů.
„Radši to uděláme sami“
Návrh zákona vláda přestavila letos v únoru. „Obávám se, že pokud se s tímto problémem nevypořádáme sami, ujme se toho bez slitování někdo jiný,“řekl poté ministr vnitra Gérard Collomb. Je podle něj nutné jednat rychle a zamezit „masivní imigraci“, ale zároveň nadále zaručit právo na azyl, které označil za „svaté“.
Ekonomičtí migranti a další, kdo nemají nárok na azyl, mají být z Francie co nejrychleji vyhoštěni. Těm, kterým v jejich zemích hrozí nebezpečí nebo smrt, chce Francie pomáhat více efektivně. Uznaní azylanti by měli mít lepší přístup k jazykovým kurzům a dalším integračním programům.
V posledních třech letech podle informací úřadů ve Francii podalo žádost o azyl každý rok přes sto tisíc lidí. Mnozí z nich, zejména Afričané a lidé z asijských států jako Afghánistán, dosud přespávají kvůli nedostatku kapacit v ubytovacích zařízeních na ulici.
Nový zákon kritizují nevládní organizace, podle nichž na něj doplatí především ti nejslabší. V červnu jej bude projednávat Senát, kde mají většinu opoziční republikáni. Ti už naznačili, že v něm plánují dělat výraznější změny.