Tam v Karviné... Už to není jen šedé město
„Negativní věci o našem městě šíří lidé, kteří tu nikdy nebyli. Bohužel nám škodí i písnička od Yo Yo Bandu,“tvrdí primátor Karviné.
Menší a střední česká a moravská města se vylidňují. Na první pohled pro to není důvod – příjemné, klidné bydlení v opravených domech, zeleň, dostatek míst ve školkách a školách. Přesto především mladí prchají. Typickým příkladem je Karviná, průmyslové město, které za třicet let přišlo o třicet tisíc obyvatel. V osmdesátých letech ve městě obklopeném šachtami žilo 80 tisíc lidí, letos jen těsně nad padesát tisíc. „Další odliv může zastavit jen výrazná investice ze strany státu. Karviná si to zaslouží, není o moc víc měst, která by do státního rozpočtu odvedla tolik peněz jako my,“říká primátor Jan Wolf.
V Karviné žijete odmala. Jak vzpomínáte na éru osmdesátých let, kdy tady žilo osmdesát tisíc lidí? Tepal v ní více život?
To ne. V osmdesátých a devadesátých letech byla Karviná sice velká, ale bylo to takové šedé město. Dnes, když pominu jednu její část, tak je to krásné město plné zeleně, s opravenými domy a bohatou nabídkou volnočasových aktivit.
Přesto je ročně opouští zhruba tisícovka obyvatel, především mladých lidí. Dělali jste si nějaký průzkum, proč odcházejí a kam míří?
Ano a zjistili jsme, že lidi, kteří opouštějí Karvinou, lze rozdělit do tří skupin. Předně to jsou studenti, kteří jdou na vysoké školy do Prahy a Brna, zakoření tam a chtějí si vyzkoušet život ve velkých městech a následně vybírat z většího množství pracovních příležitostí. Druhá skupina jsou lidé, kteří sem dříve přišli za velkými výdělky na šachty a dnes odcházejí například do automobilek na Kolínsku a Boleslavsku. A poslední významnou část tvoří rodiny, které zatouží po venkovském způsobu života a stěhují se do okolních obcí.
U dvou skupin je tedy klíčová nabídka pracovních příležitostí. Jenže Karviná trvale patří k místům s nejvyšší nezaměstnaností...
Pohybujeme se na nějakých osmi nebo devíti procentech nezaměstnanosti. Jenže tady máme skupinu lidí, která nepracuje 5, 10, 15 let a nikdo ji to v životě nenaučí. Statistiku navíc zkreslují bývalí horníci, kteří pobírají rentu. Takových jsou stále stovky a i oni jsou započítáni mezi nezaměstnané. Když odečteme tyto dvě skupiny, tak nám zbývá nějakých 1 400 nezaměstnaných, což je republikový průměr. Jsem přesvědčen, že kdo si chce práci v Karviné najít, tomu se to podaří. Problémem však je, že tady lidé pobírají za práci nízké mzdy.
Před pár lety město spustilo projekt Business Gate, který má podporovat lidi v rozjezdu podnikání. Nepřišlo to pozdě? Nespoléhala Karviná příliš dlouho na svůj průmyslový ráz?
Třináct let jsem pracoval v jedné karvinské bance a měl jsem na starosti veškeré úvěrové a dotační obchody. Těch podpůrných nástrojů k podnikání zde byla spousta už před mnoha lety. Jenže lidé tady zatím nemají podnikání v krvi. Není to pro ně tak přirozené jako třeba pro obyvatele Valašska, Zlínska nebo Olomoucka. My jsme tady byli zvyklí vstávat v šest do práce, tam se dala nějaká robota, tu jsme si oddělali a takhle to tu dlouhá léta fungovalo. Musí dojít ke generační výměně a já věřím, že už se to ve spolupráci se Slezskou univerzitou postupně děje.
Za třicet let přišla Karviná o téměř 30 tisíc obyvatel. Jak ji vidíte za dalších 15, 20 let?
Podle mě jsou jen dvě možnosti, kterými se město bude vyvíjet. Jednou z nich je, že zde stát zainvestuje miliardy korun a přivede velkého investora, jako tomu bylo u firmy Hyundai ve Frýdku-Místku. Vždyť v roce 2003 byl na tom Frýdek-Místek s Karvinou srovnatelně, co se týče ceny práce, bytů či pozemků. Dnes se to díky zmíněné investici otočilo a jen cena bytů je ve Frýdku násobně vyšší než v Karviné.
Proč by stát měl investovat miliardy zrovna sem?
Podle mě je stát městu hodně dlužen. Není o moc víc měst, která by do státního rozpočtu odvedla tolik peněz jako Karviná, potažmo OKD a firmy na ni navázané.
A když taková investice nepřijde?
Pak se možná dostaneme na nějakých 40 tisíc obyvatel. Budeme asi muset nadále bourat opuštěné domy v problémové lokalitě Karviné - Novém Městě, aby se nám do nich nestěhovali nepřizpůsobiví a nekvetl nám byznys s chudobou, a naopak k životu v Karviné lákat slušné rodiny.
Byznysu s chudobou má zamezit zavedení bezdoplatkových zón. Zatím platí na dvě karvinské ubytovny, ale plánujete rozšíření na téměř celé území města. Opravdu bylo zneužívání dávek tak markantní?
Ne, ale nechtěl bych být ten, který za pět let řekne, že jsme tady nic neudělali. Já jsem přesvědčen, že jsme to zachytili už zpočátku. Neměli jsme dříve nástroj, jak tomuto nastěhovávání zabránit, což se díky zákonu o bezdoplatkovém bydlení změnilo. Teď jen doufám, že ho nějaký senátor nebo někdo jiný zase nenavrhne zrušit.
Popište vlastně mechanismus, proti kterému chcete vyhlášením bezdoplatkových zón bojovat?
Stávalo se, že uvolněné byty po lidech, kteří se z města odstěhovali, skupovali překupníci nebo neziskové organizace, které se tvářily, že dělají sociální podnikání. Do těchto bytů pak sestěhovávaly rodiny, které často nemívaly jakékoliv návyky slušného chování a snahu hledat si práci. Ty si mohly život v takových bytech dovolit právě díky doplatkům na bydlení. Ostatním obyvatelům domu pak ztrpčovali život. Tomu chceme zabránit tím, že lidé, kteří se budou chtít stěhovat do zdravých částí města, nebudou moci žádat o doplatky na bydlení.
Takže raději menší město se slušnými lidmi než statutární město s potížisty?
Rozhodně. Mě berou mory, když slyším, jak lidi spekulují, že tady radnice nechává navážet nepřizpůsobivé jen proto, aby zůstala statutárním městem. Opravdu nevím o žádných výhodách, které nám z tohoto statutu vyplývají. Takže to, zda je Karviná statutárním městem, nebo ne, pro mě není podstatné.
Zmínil jste, že chcete bojovat s migrací i tak, že se do města budete snažit dostat slušné rodiny. Na co je může Karviná nalákat?
Mají tady relativně levné byty, veškerou infrastrukturu, služby pro své děti, pro rodiny i bohatou nabídku kulturních a sportovních akcí. Navíc to mají kousíček do Ostravy. Jsem přesvědčen, že Karviná je lidem schopna nabídnout vše, co potřebují k životu. Bohužel černou kaňkou našeho města je část Karviné – Nového Města. To nám nedělá dobrou reklamu.
Karviná nemá v republice pověst, která by zde lidi lákala žít. Bojujete s tím?
Většinou ty negativní věci o Karviné šíří lidé, kteří tu nikdy nebyli. Když pak dorazí třeba turisté, lázeňští hosté nebo sportovci, jsou mile překvapeni. Snažíme se propagovat náš zámek, šikmý kostel, lázně, krásný park a mnoho dalších pěkných míst v našem městě a okolí, obrovskou reklamu nám dělá fotbal a házená. Bohužel některé věci nám škodí, třeba ta písnička od Yo Yo Bandu (píseň Karviná – pozn. autora).
Počkejte, vám ta píseň opravdu vadí?
Ano, protože si dělá srandu z lidí, kteří tady celý život dřeli, a ze šachet, jak už jsem zmínil, odvedli spoustu peněz do státního rozpočtu. Jako dík jsme za to dostali, že půl Karviné je poddolované, a ještě nějací troubové napíšou písničku, která se jim zrovna hodí.