Nová jména ministrů do Babišovy vlády

Tomáš Koranda, Ivana Stráská či Gabriela Nekolová. Sociální demokraté a šéf ANO v zákulisí vybírají ministry do společné vlády.

MF DNES - - FRONT PAGE -

Analýza Petr Kolář redaktor MF DNES

Zástupci ANO včera schválili koaliční smlouvu. Předsednictvo ČSSD po dramatickém jednání těsnou většinou dvou hlasů také. Odpůrci vstupu do vlády kromě jiného argumentovali tím, že neznají jména budoucích ministrů.

MF DNES se na základě rozhovorů s řadou představitelů obou stran pokusila zjistit, kdo by měl ve vládě Andreje Babiše zasednout.

Socialistům mají připadnout resorty vnitra, zahraničí, práce a sociálních věcí, kultury a zemědělství. Posledně jmenované ministerstvo se lídři ČSSD pokusili s Babišem na poslední chvíli vyměnit. Do čela zemědělství má totiž usednout nestraník a exministr vlády Jiřího Rusnoka Miroslav Toman, kterého preferuje prezident Miloš Zeman, KSČM i Babiš. V tomto smyslu tedy nepůjde čistě o ministerstvo ČSSD, která si proto chtěla vyjednat nějaké jiné.

Jenže Babiš socialistům nabídl ministerstvo obrany, kde by měla skončit Karla Šlechtová. Lídři ČSSD však o obranu nestojí a ukázali si na resorty průmyslu a obchodu nebo dopravy. A s tím zase nesouhlasil předseda ANO. Celá rošáda tak vzala zasvé. Šlechtová je přesto jedním z ministrů za ANO, kteří by měli vládu opustit.

Ministrem průmyslu tak zřejmě zůstane Tomáš Hüner. Zato Dan Ťok se bude z dopravy nejspíš pakovat. Tečkou za jeho působením mělo být zrušení tendru na mýto antimonopolním úřadem. Jeho nástupcem by za ANO měl být nestraník a šéf představenstva firmy Hochtief Tomáš Koranda.

U socialistů je zatím jisté pouze jméno předsedy Jana Hamáčka, který bude řídit vnitro. Na ostatní posty má ČSSD alternativy. Přičemž vnitro, zahraničí a resort práce a sociálních věcí by měl obsadit svými spojenci Jan Hamáček. Kandidáty na zemědělství a kulturu bude vybírat první místopředseda Jiří Zimola.

Z hlediska ČSSD by měl mít nejpevnější pozici kandidát na ministra zahraničí a europoslanec Miroslav Poche. Proti se však zatím staví prezident Zeman, jenž hrozí, že ho nejmenuje.

Neformální šéf vlivné pražské ČSSD Miroslav Poche je přitom pro předsedu Jana Hamáčka klíčovým mužem. Poche mu jednak přináší početné hlasy pražských delegátů, jednak má velmi dobré kontakty s lídry dalších regionů. Hamáčkovi nejen pomohl k zisku křesla předsedy ČSSD, ale především měl zásadní podíl na tom, že předsednictvo strany těsně schválilo obnovené jednání s hnutím ANO.

Tomana za Pocheho?

Ostatně Pocheho vliv se projevil i při prvním kole vyjednávání o vládě mezi ANO a ČSSD. Dokud byl europoslanec a jeho lidé pro vládu, směřovalo to k dohodě. V momentě, kdy údajně kvůli urážejícímu chování a neústupnosti Babiše zavelel k obratu, jednání mezi Hamáčkem, Zimolou a Babišem zkrachovala.

Prezident Miloš Zeman vysílá signály, že má s Pochem problém a ministrem ho nejmenuje. Podle informací z prezidentova okolí ho totiž zaprvé nepokládá pro řízení „zamini“za dostatečně erudovaného. Zadruhé: Praha byla například jedním z mála regionů v ČSSD, která při prezidentské volbě podpořila Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše.

Nyní tedy socialisté vyčkávají, jak se Zeman zachová. Síly k Pocheho podpoře hodlají napnout i ti, kteří ho jinak v rámci vnitrostranických půtek příliš nemusí. Jedním z argumentů v jeho prospěch u Zemana by prý mohlo být to, že se ministrem zemědělství stane prezidentův „kůň“Miroslav Toman, s jehož nominací zase mají problémy lidé z okolí Jana Hamáčka.

Pokud by prezident na odmítavém postoji setrval, Tomanovu pozici by to nejspíš ohrozilo. Náhradníka přitom socialisté zatím nemají. Zemědělská komise ČSSD totiž kromě Tomana doporučila už jen někdejšího dlouholetého prvního místopředsedu Michala Haška, který je pro řadu straníků nepřijatelný. Kandidátem ČSSD na ministerstvo zahraničí by se pak mohl stát Pocheho blízký spolupracovník a bývalý náměstek ministryně práce a sociálních věcí Tomáš Petříček.

Na ostatní ministerstva náležející ČSSD už je adeptů víc. Záležet bude i na tom, jak se zachovají zástupci jednotlivých regionů při hlasování ve vnitrostranickém referendu. Příkladem může být obsazení ministerstva práce a sociálních věcí.

Favoritkou je náměstkyně exministryně Michaely Marksové Gabriela Nekolová. Má to však háček. Nekolová je z Ústeckého kraje a tamní sociální demokraté jsou většinově proti vstupu do Babišovy vlády. Pokud svůj postoj přehodnotí, bude mít Nekolová cestu na ministerstvo volnou. Alternativou je prý další bývalý náměstek Marksové Petr Krčál z Vysočiny.

S tím částečně souvisí i obsazení ministerstva kultury. Hlavní favoritkou je jihočeská hejtmanka Ivana Stráská. O té se v této souvislosti už před pár týdny mluvilo, ale tehdy spekulace utnul Zimola, kterého Stráská v hejtmanském křesle vystřídala. Jak říkají lidé z jeho blízkého okolí, dnes je „jiná situace“. Předchozí spekulace totiž souvisely hlavně s tím, že chce Zimola Stráskou „vystrčit“výš, aby se mohl vrátit do pozice hejtmana.

Zimola ve vládě nebude

Dnes první místopředseda říká, že on sám nebude usilovat ani o vstup do vlády, ani o hejtmanské křeslo. Svoji budoucnost prý vidí v Lidovém domě, odkud se hodlá věnovat řízení strany, na které nebude mít předseda a ministr vnitra Jan Hamáček tolik času.

Možnou alternativou za Ivanu Stráskou na kulturu je podle informací MF DNES nová místopředsedkyně ČSSD Jana Fialová. Ta je však stejně jako Krčál z Kraje Vysočina. Je jasné, že vzhledem k vnitrostranickým poměrům dva zástupci malého regionu za socialisty ve vládě být nemohou.

Končí Milek, Ťok či Stropnický

Nové ministry hledá i premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ten se několika z těch, s nimiž nebyl spokojen, „zbavil“už v rámci dohod o rozdělení postů s ČSSD.

To je třeba příklad ministra zemědělství Jiřího Milka. Mediálně nepříliš zdatný generální ředitel společnosti Úsovsko předsedu ANO rozlítil, když MF DNES psala o jeho angažování bývalé televizní moderátorky Mirky Čejkové, která mu radila za desítky tisíc korun měsíčně.

Ještě víc šéfa ANO rozhněvalo, že se Milek nedostatečně věnoval vyjednávání v Evropské unii, která chce zastropovat přímé dotace pro zemědělce na 60 tisíc eur na farmu ročně. Babiš přitom dlouho netušil, že se něco takového děje.

Za žádných okolností by nejspíš nepokračoval ani ministr zahraničí Martin Stropnický, který měl vůči směřování hnutí řadu výhrad. Ten by měl „za zásluhy“zamířit na post velvyslance v Izraeli.

Složitější situace byla okolo ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Také s jeho postoji měl Andrej Babiš problém, resort proto byl v nabídce socialistům na jednom z předních míst. Nakonec sice zůstává v držení hnutí ANO, Pelikán však po vydání hackera Nikulina do USA sám oznámil úplný odchod z politiky.

Babišovou favoritkou na jeho post je zatím jihomoravská poslankyně ANO Taťána Malá, přestože Pelikán za sebe Babišovi doporučoval bývalého socialistu a svého náměstka Jeronýma Tejce.

Kvůli koaliční dohodě ve vládě skončí i šéf resortu vnitra Lubomír Metnar, ministryně práce Jaroslava Němcová a ministr kultury Ilja Šmíd. Ze „svých“ministrů chce Babiš vyměnit šéfa dopravy Dana Ťoka a nejspíš i ministryni obrany Karlu Šlechtovou. Otazník je u šéfa školství Roberta Plagy.

Definitivní rozhodnutí o tom, zda koaliční vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů opravdu vznikne, učiní socialisté ve vnitrostranickém referendu, jehož výsledky by měly být známy v polovině června.

„Neformální šéf vlivné pražské ČSSD Miroslav Poche je pro předsedu Jana Hamáčka klíčovým mužem.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.