Zpráva z operace Dům z karet
Izrael: Írán tajně vozil do Sýrie protivzdušnou obranu, aby si vybudoval deštník proti izraelským letadlům. Pod ním chtěl odpalovat rakety. Vše bylo zničeno.
Milan Vodička redaktor MF DNES
Tomu se opravdu říká smrt v přímém přenosu.
Vše je zelenkavé, jak kamera hledí na cíl přístrojem pro noční vidění. Nazelenalý je otevřený terénní vůz, lidé na něm i lidé poblíž na ploše.
Možná spolu hovořili, ale to už se nikdy nikdo nedozví. Jeden k autu dokonce běží. Běží si pro smrt. Vůz i lidé jsou v kříži zaměřovače, najednou se pohyb zrychlí a cíl se začne rychle zvětšovat.
Potom už není nic. Poslední, co je vidět, je kratičký záblesk. Zdá se, jako by z auta něco vyletělo.
Je to jen mžik. To je poslední, co kamera odeslala.
Byla na raketě a výbuch ji zničil úplně stejně jako raketu samu, auto i lidi.
Jako by kameraman stál přímo na místě. Detail z nočního útoku na íránské cíle v Sýrii, který včera zveřejnili Izraelci, ukazuje brutální adresnost operace, která byla největší akcí izraelského letectva nad Sýrií od války v roce 1973.
Od včerejška se ví už i to, že operace se jmenovala Dům z karet.
Kamera na jiné izraelské raketě ukázala zásah íránského raketometu, který se právě chystal odpálit salvu na Izrael. Další kamera před svým zničením natočila zásah raketometu zrovna ve chvíli, kdy odpaluje raketu.
Aspoň podle izraelského výčtu seděl krycí název operace dokonale, protože íránská struktura v Sýrii byla z velké části zničena opravdu jako dům z karet. Přinejmenším to tak tvrdí ministr obrany Avigdor Liberman, podle něhož byly zasaženy „téměř všechny íránské cíle“, což Íránce „vrátilo roky zpátky“.
Při útoku asi dvacet izraelských letounů udeřilo proti zhruba padesáti cílům, jimiž byla zpravodajská centra, sklady zbraní, skladiště, pozorovatelny a zásobovací centra po celé západní Sýrii, kde si Íránci, kteří mají v zemi na osmdesát tisíc mužů a milic, postupně vybudovali jakýsi stínový stát ve státě.
Dům z karet byl součástí širší izraelské operace Šachy. I to bylo včera oznámeno. Jejím cílem je držet Íránce v šachu, aby nemohli ohrozit Izrael.
Problém byl, že v posledních týdnech se Írán snažil dostat do Sýrie spoustu inteligentních zbraňových systémů, které nijak nepotřeboval k vedení pozemní války s protiasadovskými povstalci a džihádisty.
Například dovezl systémy protivzdušné obrany, jimiž mohl pálit po izraelských letounech.
Podle Izraelců chtěli Íránci ohrozit takřka absolutní izraelskou vzdušnou nadvládu v oblasti, aby získali ochranný deštník, pod nímž by mohli podnikat útoky.
Asad je už nemá rád?
Důležité je i to, co se odehrálo kolem útoku. Analytici budou například hodně pitvat reakci syrského prezidenta Bašára Asada. Zdá se, že mezi Íránci a Syřany se něco děje.
Podle některých zpráv z oblasti se Asad distancuje od Íránců, protože si v jeho zemi dělají, co chtějí. O tom, že ve středu vypálili desítky raket na Izrael Syřanům přes hlavu, se v Damašku dozvěděli, až když se to stalo. Jejich íránští spojenci nejenže se jich formálně neptali na svolení, dokonce se je ani neobtěžovali informovat. To odpovídá stavu věcí, kdy velitel íránského kontingentu v Sýrii je svým vlastním pánem.
Potenciálně důležitá je i další zpráva, totiž že od Íránců se prý lehce odtahuje i libanonské hnutí Hizballáh, které bojuje v Sýrii. I když ho má Írán pod palcem, má vlastní agendu a podle izraelských zdrojů nechce už vypadat jako loutka.
A náhodná souhra okolností není ani to, že před útokem byl v Moskvě izraelský premiér Netanjahu. Jistě, že Putinovi řekl, co chystá. Koordinace je nutnost, skoro i zdvořilost. Ale i něco víc: Rusko je v Sýrii kvůli Asadovi a jistě mu vadí, že Írán přidává do tamní války další věci komplikující rozměr.
Proto vítá, že dostal přes prsty.