Když vládu zastíní hokejky
Česko už moc nebaví zdlouhavá telenovela o vytváření nové vlády. Že snad brzy vznikne? No a co, hlavně že vyhrajeme v hokeji.
Televize, rozhlas, noviny, internet, všude se to hemží nejrůznějšími prohlášeními našich politiků o ústavní či bůhvíjaké krizi, protože se už půl roku sestavuje vláda. Všichni vzhlížíme k okamžiku, kdy se to snad konečně se vším všudy povede – před prázdninami, jak si přeje náš přímo zvolený prezident, budeme mít snad vládu s důvěrou Sněmovny.
Mohlo by se zdát, že Česko a jeho občané teď nežijí ničím jiným než aktuálním politickým stavem, schůzkami grémií a sjezdy politických stran. Osobně se o tento stav docela zajímám, protože postupy některých politiků vyvolávají z hlediska výkladu ústavy dosud nepříliš očekávané situace, z ohlasů „normální“veřejnosti však plyne, že se trochu míjíme.
Že je ústavní, vládní a politická krize? Lidi teď stejně víc zajímá probíhající mistrovství světa v hokeji. Čtvrteční porážka Rusů českým týmem a výborné představení Davida Pastrňáka s Davidem Krejčím dávají tušit, že tentokrát můžeme dojít dále než v posledních letech. A v bublající euforii se probouzejí vzpomínky na zlatou generaci devadesátých let.
A koho nebaví hokej, ten se třeba zajímá o to, jestli fotbalová Sparta dosáhne aspoň na Evropskou ligu, když ji ten už odešlý Ital připravil o titul. A k tomu příjemné až letní počasí. Únavné hrátky politiků, kteří zřejmě věří tomu, že řeší krizi rozměrů té karibské za éry prezidenta Johna F. Kennedyho, se tak dostávají na druhou kolej.
On tady totiž funguje skleníkový efekt těch, kteří se pohybují v politickém, a především stranickém prostředí. Stačilo chvíli sledovat přímý přenos z partajních sjezdů. Na rozdíl od lidí venku mají totiž politici poněkud jiné starosti i radosti.
Všichni se však mohou spolehnout na jednu velkou a nezpochybnitelnou jistotu – ústava nám jednoznačně zaručuje, že v každém okamžiku jakékoliv vládní krize nějaký kabinet mít budeme, i když třeba bez důvěry jako teď. A také na ministerstvech budou vždy osoby odpovědné za jejich fungování.
V posledních dnech to vypadá, že mají ANO a ČSSD s podporou komunistů našlápnuto k vládě. Kdyby to však přece jen nedopadlo, pak si jen zopakujeme parlamentní volby. Všechno v životě je jednou poprvé, a než mít vládu, kde se budou politici vzájemně více hašteřit než pracovat, to se možná vyplatí víc rozdat karty pro skládání nové vládní koalice a nového kabinetu ještě jednou.
To je druhá zásadní ústavní jistota. Že nakonec jakékoliv hrátky politiků vyřeší občané svými hlasy ve volbách. Letos, nebo nejdéle za tři roky. Zatím se však lidé spíše baví nebo jsou znechuceni tím, jak někteří naši politici vystupují, jak se chovají vůči sobě navzájem, a především jakou vážnost si sami sobě v politické krizi přisuzují.
Nakonec snad mezitím i soud definitivně vyřeší, jak to s tím obviněním premiéra Andreje Babiše vlastně je. Člověk by měl být optimista. A třeba to dobře dopadne i na mistrovství světa v Dánsku a naši hokejisté z něj odjedou se zlatem.