Černobílý Nick Cave hýří barvami

Co vystihuje umělce nejupřímněji? Jeho dílo. Německý autor Reinhard Kleist to pochopil a sestavil doposud nejzajímavější biografii o Nicku Caveovi.

Monika Zavřelová redaktorka MF DNES

často tvoří až fantaskní výjevy, které vždy otevírají a uzavírají jednu z etap umělcova života. A to v Austrálii, Londýně nebo v Berlíně, jehož vykreslená podoba, asi právě proto, že je Kleist Němec, působí z celého románu nejrealističtěji.

Na didgeridoo sotva

rameni, že tohle se mu, ačkoliv možná trochu prvoplánově, povedlo. Ostatně autorovu práci ocenil i sám Cave. Nejprve sice nezapomněl zmínit, že zčásti je vyprávění složené z povídaček a polopravd, na druhou stranu však dodal, že ze všech biografií se tato nejvíce blíží skutečnosti.

Možná proto však také vyžaduje alespoň základní znalost Caveova života a díla. Ne že by snad bez ní byla kniha naprosto nesrozumitelná. Rozhodně si však příběh lépe vychutnají ti, kteří dokážou číst mezi řádky.

Kleist čtenáře nepodceňuje, a tak v díle pracuje s odkazy na zpěvákovy texty, písňové i literární, stejně tak jako předpokládá alespoň minimální povědomí o Caveových nejbližších. Komu to vadí, ať nejprve sáhne po předchozích biografiích, a pak teprve otevře tu Kleistovu. Bude to jednoznačně větší zážitek.

Zahraniční kritika Kleistovi vyčítala, že z Cavea dělá většího démona, než jakým ve skutečnosti je. To však údajně činili i z Caveova oblíbeného Fjodora Michajloviče Dostojevského. České vydání z dílny nakladatelství Argo natolik démonicky rozhodně nepůsobí.

Biografie Nick Cave: Mercy On Me je barvitější než jakákoliv kniha, která prozatím o hudebníkovi vznikla. Navzdory tomu, že stejně jako jeho šaty zůstává jen a jen černobílá.