Odkud se vzala jména světových států?
Historie
Odkud vzešla jména států světa? V některých případech je vcelku nabíledni, z čeho byla odvozená. Ale i ten nejzarytější milovník zeměpisu by mohl mít problém rozklíčovat, jaký stát má ve vlastním jazyce název odvozený od „krevetí řeky“anebo „kudrnatých mužů“. V prvním případě jde o Kamerun, ve druhém o Papuu-Novou Guineu.
Některé názvy států jsou dost jednoznačné: Turecko je „země Turků“a Indie „země na Indu“. V jiných případech ale jména vysloveně nesedí. To je i případ jedné z největších zemí světa – Kanady – což znamená „vesnice“.
Zvláštní, zajímavé i podivné prapočátky názvů zemí sestavil do sbírky map nový online projekt Credit Card Compare.
Jméno Austrálie pochází jako mnoho dalších z řečtiny. „Byli to Řekové, kdo přišli s názvem Terra Australis Incognita, což znamená ‚neznámá jižní země‘, když snili o neznámých pevninách na jižní polokouli,“uvedl David Boyd, který na projektu pracoval.
„Někteří věřili, že tyto pevniny na opačné polokouli jsou počátkem zrození celého vesmíru. Název ostrovního státu Samoa znamená posvátný střed a podle legend právě na tomto místě samojský bůh Tagaloalagi stvořil svět,“dodal.
Otisk osadníků
Mapy rovněž ukazují, jak evropské státy získaly jména podle migračních tras osadníků – Francie má například odvozený název od germánského kmene Franků, který se tam usadil. Norsko pak znamená „cesta na sever“a jde o odkaz na starodávnou vikinskou trasu.
„Asie zaujímá třetinu plochy veškeré pevniny na světě a jde o nejzalidněnější kontinent na planetě,“uvedl Boyd. „V názvu tamních zemí se odráží jejich bohatá rozmanitost kultury i historie,“dodal. Proto se tady dá najít například „země hromového draka“(Bhútán), „země vycházejícího slunce“(Japonsko), „hornatá země“(Afghánistán) či „země svobodných“(Thajsko).
Názvy afrických států odkrývají historii domorodých kultur a kolonizace. Například Malawi znamená „země plamenů“, což patrně odkazuje na místní zvyk vypalování suché trávy při přípravě půdy na kultivaci.
Název Amerika se odvozuje od italského mořeplavce Ameriga Vespucciho, který jako první zjistil, že tento kontinent je oddělenou pevninou, a nikoli východním pobřežím Asie.
„Objevení ‚Nového světa‘ odstartovalo tragické období válek a konfliktů o území,“dodal Boyd. Na názvech zemí se tam nejvíce podepsali španělští kolonizátoři. „Mexiko je zjednodušeným španělským přepisem názvu aztéckého hlavního města z jazyka Náhuatl, který znamenal ‚v pupku Měsíce‘.“
„Ve Střední Americe objevili španělští dobyvatelé takové perly, jako ‚zemi u vody‘ či ‚místo granátových jablek‘ – tedy Nikaraguu a Grenadu.“A podobně popisné jsou i názvy řady jihoamerických zemí, včetně „země podél stříbřité řeky“(Argentina) nebo „malých Benátek“(Venezuela). (News.com.au)