Dvě lodi, dva různé příběhy
Plavidlo německé neziskovky Lifeline přijme Malta, současně chce vyšetřovat jejího kapitána.
ŘÍM Je to chvíle, pár dnů, co připlula do španělské Valencie loď Aquarius se stovkami imigrantů, které nikde nechtěli přijmout.
A už je tu další ostře sledované plavidlo, Lifeline. Scénář vypadal zpočátku obdobně. I tentokrát loď nevládní organizace, i v tomto případě z Německa, nabrala na palubu imigranty z člunů nedaleko libyjských břehů.
Následovalo pár dnů čekání v mezinárodních vodách. Itálie ústy ministra vnitra Mattea Salviniho opět odmítla přijetí lodi ve svých přístavech. Čas plynul.
Odpovědnost si přehazovala Itálie s Maltou a obě společně naslouchaly moralizujícím odsudkům z Francie a dalších evropských zemí.
Tady se příběh láme. Altruistické gesto, které předvedlo naposled vstřícné Španělsko, najednou nepřicházelo.
Hru nervů nakonec nevydržela Malta a odhodlala se Lifeline s 230 imigranty přijmout. Itálie se uvolila jich část převzít.
Došlápnou si na kapitána
Také v jiném ohledu je současný příběh jiný. Hledá se konkrétní viník.
Úřad maltského premiéra Josepha Muscata uvedl, že za situaci migrantů byl odpovědný kapitán lodi. „Ignoroval pokyny Itálie, které byly v souladu s mezinárodním právem,“píše se v maltském prohlášení.
Italové posádku lodi předem upozorňovali, aby běžence na palubu nebrala a vyčkala na příjezd lodi libyjské pobřežní stráže.
Podobně se vyjádřil i italský ministr Salvini. „Posádka lodi jednala tak, že ignorovala signály vyslané italskou i libyjskou pobřežní stráží,“prohlásil Salvini s tím, že loď se pohybovala za hranicí zákona a měla by být zabavena.
Salvini vyjednával
Kritické Francii italští politici vzkázali, že neví, o čem mluví. „Samotní Francouzi živí imigrační krizi tím, že odmítají přijímat lidi na naší hranici,“řekl vicepremiér Luigi Di Maio.
Obě země budou mít příležitost si vše vysvětlit. Již tento týden se sejdou na jednání Evropské rady, kde imigrace bude hlavním tématem.
Mezičas zbývající do čtvrtečního zahájení summitu využil Salvini k první mimoevropské cestě. Snažil se posunout řešení imigrační krize přímo na africké půdě, v Libyi. Za poslední čtyři roky odtud připlulo k italským břehům na 650 tisíc běženců.
Salviniho předchůdce Marco Minniti vyjednal s Libyí, rozvrácenou vleklou válkou, provizorní dohodu. Libyjské úřady se snaží strážit pobřežní vody, z Itálie za to proudí finanční podpora. Italové se také snaží přijímat skutečně potřebné uprchlíky, tedy ženy a děti – nikoli jen mladé muže, kterých jsou čluny pašeráků plné.
„Dodáme libyjské pobřežní stráži dalších dvacet člunů, které budou hlídat v pobřežních vodách,“slíbil Salvini.
Libyjci přitom odmítli Salviniho návrh na zřízení hotspotů, kde by se zkoumaly žádosti běženců už na libyjské půdě. Nevadilo by jim však jejich zbudování na hranici s Nigerem a Čadem.
Ruch na saharských migračních trasách sledují bedlivě i Španělé. Zjišťují, že západní Středomoří je u pašeráckých mafií opět v kurzu.
Když Španělsko za hlasitého aplausu přijímalo loď Aquarius, pašeráci lidí hned zpozorněli. Okamžitě začali přesměrovávat imigranty z hlavní středomořské trasy mezi Libyí a Itálií západním směrem.
Z velké křižovatky imigračních tras v nigerském městě Agadez tak začali proudit běženci severozápadním směrem.
Okamžitě přibyly tisíce imigrantů u španělských enkláv v Maroku, Ceutě a Melille. Putují i přes moře. „Jejich počty se mohou brzy řádově zvýšit,“napsal španělský list La Razón.
Tragédie v poušti
Země Maghrebu, přes které tito migranti putují, přijímají štědré zahraniční příspěvky, které jim mají s běženeckou krizí ulevit.
Ve skutečnosti ale jdou peníze vniveč, na tamních migračních trasách panují kruté podmínky. Vypovídá o tom zpráva z Alžírska, kde zůstalo v posledních 14 měsících 13 tisíc migrantů na pospas svému osudu v poušti. Alžírské úřady je poslaly od hranic zpět, údajně včetně těhotných žen a dětí.
„Ženy i muži leželi mrtví na zemi, další zmizeli v poušti, jelikož neznali cestu,“řekla Janet Kamarová z Libérie, která cestu přežila.
Aktivisté z Alžírska tak přitakávají hlasům, že imigrační hotspoty na africké půdě nejsou špatný nápad.