Plečnikovo pokusné pole Lidé uvidí, kde architekt Hradu pracoval
STŘEŠOVICE Jedinečnou možnost prohlédnout si „pokusné pole“, lublaňský ateliér slovinského architekta Jože Plečnika, mají nyní i lidé v Praze. Tedy místě, kde působil jako architekt Pražského hradu. A to na výstavě, kterou Muzeum hlavního města Prahy (MMP) ve spolupráci se slovinskými kolegy pořádá ve střešovickém Studijním a dokumentačním centru Norbertov.
Za pokusné pole svou pracovnu v Trnovu, dnes jedné z lublaňských čtvrtí, označil sám Plečnik. Dům byl svébytným ateliérem, kde architekt nejen pracoval na jednotlivých projektech, ale také vyučoval oblíbené žáky.
„Obnovené interiéry domu jsou na výstavě představeny na barevných fotografiích. Součástí výstavy je krátký film zachycující průběh obnovy této památky. Výjimečnou Plečnikovu osobnost přibližuje osobní korespondence, skici projektů a architektovy kreslicí pomůcky,“zve na výstavu Olga Šámalová z MMP.
Město jako umělecké dílo
Jože Plečnik zanechal zřetelnou stopu ve třech evropských hlavních městech: Vídni, Praze a v rodné Lublani, kde pracoval od roku 1921 až do své smrti v roce 1957. „Realizoval vizi města založeného na předlohách klasické architektury. Díky Plečnikovu dílu je hlavní město Slovinska komplexním uměleckým dílem. Je zároveň jedním z mála měst, které bylo hluboce utvářeno jen jedním architektem,“uvedla Ana Porok, autorka výstavy.
Plečnikovo pokusné pole se nalézá za potokem Gradaščica v dnešní lublaňské čtvrti Trnovo. Slovutný tvůrce zde držel tři venkovské domy. Na jednu ze zahrad vestavěl rezidenci s ateliérem. Válcovým tvarem připomínala věž středověkých pevností.
Celý komplex byl určen Jože Plečnikovi a jeho dvěma bratrům – první z nich se vydal na duchovní dráhu, druhý působil jako lékař. V původní části areálu přebývala služebná a zahradník. V době druhé světové války a temných let okupace Jugoslávie, jejíž bylo Slovinsko součástí, Plečnikův ateliér sloužil také jako přednášková aula. Tamní univerzitu totiž německé úřady uzavřely.
Výraznou stopu Slovinec v Praze zanechal po roce 1921, kdy se stal architektem Pražského hradu. Jeho podpis nese úprava bytu prezidenta Tomáše G. Masaryka, podílel se na úpravě zahrad Rajské, Na Valech a Na Baště či na III. hradním nádvoří. Plečnik vyprojektoval dlažbu včetně přístřešku nad vykopávkami baziliky sv. Víta. Z jeho dílny pocházejí i vlajkové stožáry.
Na zápis do seznamu UNESCO kandidovalo jiné Plečnikovo dílo, monumentální vinohradský kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad, dokončený na počátku 30. let 20. století. Do prestižního katalogu světového kulturního dědictví kostel nominovali společně Češi i Slovinci.
Mezinárodní návrh projektu „Nadčasová humanistická architektura Jože Plečnika v Lublani a v Praze“se chystal několik let. Od návrhu však před časem Slovinci ustoupili. Mezinárodní rada pro památky a sídla ICOMOS usoudila, že nadnárodní spolupráce neskýtá moc nadějí na úspěch. Větší šanci na zápis na list UNESCO má samostatná kandidatura slovinského Plečnikova díla. Vinohradský chrám Nejsvětějšího srdce Páně si tak na výrazné mezinárodní ocenění musí počkat.
Nejenom honosné stavby
S Jože Plečnikem jsou v metropoli spjaty také méně nápadné stavby. Na Starém Městě se na rohu Žatecké a Platnéřské ulice podílel na vzniku domu pro stavitele Stanislava Vávru. Plečnik vytvořil návrh průčelí, architekt Ladislav Skřivánek rozvrhl fasádu a půdorysy objektu.
Jože Plečnik se podílel také na úpravě letního sídla prezidenta Tomáše G. Masaryka v Lánech na Rakovnicku. Vytvořil zde například nový vodní systém s rybníkem, který byl napájen potokem ze zásobního jezírka.
Drobnou středočeskou připomínku díla Jože Plečnika představuje hrob Emila Kratochvíla, ředitele knížecí fürstenberské Karlo-Emilovy hutě na křivoklátském hřbitově.
Výstava „Plečnikův dům. Architektovo pokusné pole“ve Studijním a dokumentačním centru Norbertov v ulici Nad Hradním vodojemem 53/13 v Praze 6 je plánována do 30. září letošního roku.