Doba tání? Možná
Trump a Putin po summitu oznámili: Naše vztahy se za poslední čtyři hodiny změnily. Otázka je, kolik týdnů to vydrží a zda se v Helsinkách aspoň trochu psala historie.
Nic se nestalo. Slunce nad Evropou vyšlo a zase zašlo.
A Donald Trump na schůzce s Vladimirem Putinem neprovedl žádný soukromý Mnichov nebo Jaltu č. 2 rozdělením Evropy na americkou a ruskou sféru vlivu, jak se už dopředu automaticky hrozila americká média a po nich ta všechna ostatní.
Místo toho to vypadalo jako zárodek doby tání. Aspoň to tak oba prezidenti vidí.
„Naše vztahy se za poslední čtyři hodiny změnily,“řekl Trump.
Přesto „věrolomný zrádce Trump“, jak o něm včera psal list New York Times, přišel na schůzku s Putinem s kamennou tváří naštvaného indiánského náčelníka.
Kamennou masku měl proto, aby nevypadal příliš měkký. Přesně podle rad starých kremlologů, harcovníků studené války, kteří mu v řadě článků a televizních vystoupení radili i to, že Putina nemá poplácávat po paži, nemá ho oslovovat před novináři křestním jménem, ruku mu má stisknout pevně, ale krátce a odměřeně, musí znít rozhodně. Ne kvůli Putinovi, ale kvůli americkým kamerám.
Na této schůzce šlo totiž o vnější dojem, nikoliv o obsah.
Lze říci, že Trump a Putin v Helsinkách jen „dali řeč“. Víc než dvě hodiny mezi čtyřma očima. Déle, než byl plán.
Nic se nestalo, ale současně se toho stalo hodně. Fakt, že se schůzka konala na takové úrovni a za těchto časů, je důležitý.
Jako Reagan s Gorbačovem
V dnešních vybičovaných podmínkách je summit srovnatelný skoro s tím, když se uprostřed studené války poprvé sešli Eisenhower s Chruščovem, Nixon s Brežněvem či Reagan s Gorbačovem. Zatímco jejich země na sebe tehdy mířily jadernými raketami a vedly války v zastoupení, teď je konflikt veden vyšetřovacími komisemi, údajnými hackery a hysterickými obviněními v médiích.
„Přišel ale čas na zevrubný rozhovor o dvoustranných vztazích a bolavých místech ve světě, je jich docela dost,“řekl včera Putin.
Helsinky tak připomínaly první schůzku Reagana s Gorbačovem v roce 1985, kdy ti dva nedohodli vůbec nic, jen se spolu prošli na dlouhé procházce u jezera a pak poseděli u krbu. Při tom došli k názoru, že se spolu mohou bavit, a dokonce si i důvěřovat.
Pokračování ze str. 1
Podobně jako Reagan a před ním Eisenhower také Trump očividně věří, že osobní vztahy jsou první nezbytný krok ke stržení bariér napětí a k normálním vztahům.
A něco se změnilo. Slovně určitě. „Nemohli jsme odstranit všechny závaly, to není možné za tak krátký čas, ale udělali jsme první krok,“řekl Putin.
Trump dodal: „Je to počátek dlouhodobého procesu. Udělali jsme první kroky a budeme pokračovat.“
Trumpův problém však je, že studená válka byla přehlednější než dnešek, kdy krize častěji než realita vytvářejí zaujaté titulky a prohlášení politiků. Výsledek: dosud nikdy od studené války nebyly vztahy USA a Ruska tak špatné jako nyní.
Pár hodin před summitem Trump dost neobvykle v tweetu obvinil ze zhoršení americko-ruských vztahů „americké bláznovství a hloupost... a umělý hon na čarodějnice“, za což jistě schytá spoustu dalších obvinění z vlastizrady. Ale faktem je, že na jeho slovech je kromě hořkosti i hodně pravdy.
Vztahy USA a Ruska, dvou velmocí, které by spolu měly mluvit o Sýrii, jaderných zbraních či Ukrajině, jsou pořád zajatcem americké posedlosti volbami v roce 2016.
Prezident USA je nejmocnější na světě, ale pokud jde o americko-ruské vztahy, ve skutečnosti je spoutaný americkými médii a opozicí.
Trump se musí k Rusku chovat jako k zarytému soupeři, protože Rusko bylo Amerikou povýšeno do role SSSR 2.0, což je silné přestřelení ruských možností. Upgradování Ruska je účelové, aby šlo lépe škrtit Trumpa.
A Trump věděl, že si toho nemůže moc dovolit, protože cokoliv by udělal, obrátilo by se doma proti němu. Viděl to před rokem, když se setkal s Putinem na summitu dvaceti nejbohatších zemí světa v Hamburku. Americká média to popisovala jako zradu, protože se to hodilo do dramatu velké americké volební omluvenky, podle níž dostrkali Trumpa do Bílého domu Rusové a on jim odtud slouží.
Z toho, že se tam oba muži během večeře na chvíli při dezertu sešli – byť před očima desítek dalších státníků, se dělala „tajná“a „neoznámená“schůzka. „Zásadním problémem bezpečnosti“USA bylo, že Trump s Putinem mluvil přes jeho tlumočníka.
Seriál, jak se Trump spikl s Rusy, je nekonečný. Hlasitější část Ameriky obviňuje už dva roky svého prezidenta ze spolčení s Moskvou, tím ho dostala do kouta. Pro Trumpa a jeho vztahy s Putinem je domácí fronta větším nebezpečím než Putin sám.
Včera bylo v Helsinkách vidět, jak to Americe škodí. Média na tiskovce se opírala do Trumpa, jemuž vždy na pomoc přišel Putin, který tak nakonec tiskové konferenci, na níž létal i fotbalový míč, dominoval.
Ale celkově je zřejmé, že Trump se už ve vztazích s Ruskem nechce nechat vláčet domácí politikou.
„Byl to velmi dobrý start a budeme pokračovat,“řekl včera Trump o summitu. Teď však bude muset bojovat o to, aby mu ten start doma hned nevyhodili do povětří.