Kde v Česku nikdy neprší
V Česku je několik míst, kde takřka neprší. A občasný liják suché půdě nepomůže.
M ístní chlapi tady na zamrzlém rybníčku jako kluci hráli hokej. Dnes tu roste tráva a člověka neznalého regionální historie by ani nenapadlo, že tudy někdy tekla voda. Podle portálu Intersucho jsou Ivanovice na Hané nejsušším místem v Česku. Výrazné sucho tady od začátku roku trvalo v 79 procentech času – velmi zjednodušeně čtyři z pěti dnů.
Vyschlý rybník ale není jediným projevem sucha, které obec na Vyškovsku v posledních letech trápí.
Přestože centrum třítisícového městečka zdobí barevné květinové záhony a zelené trávníky, místní nedostatek vody pociťují.
„Sucho samozřejmě vnímáme všichni, především na zahradách. Je vidět, že stromy tím trpí. Prší tady opravdu málo. Ani si nevzpomenu, kdy naposledy jsme zažili nějakou průtrž. To je jen tak dvakrát do roka. Když už zaprší, jde jen o malé přeháňky,“popisuje Jaroslav Špargl z Ivanovic.
Cisterny s pitnou vodou nebo zákaz napouštění bazénů Ivanovičtí sice neznají, ale úbytek vody je patrný ve studních. „Jestli lidé dříve ve studni měli vodu ve třech metrech, dneska čerpají třeba z pěti, ale pořád vodu mají,“říká ivanovický starosta Vlastislav Drobílek (KDU-ČSL).
Připojeni na vodovod
I když Ivanovice podle Intersucha patří k nejsušším obcím, vyškovští vodohospodáři se omezení neobávají. „Vodní zdroje máme dostatečné, žádná omezení jsme zavádět nemuseli a ani je v budoucnu neplánujeme,“říká za společnost Vodovody a kanalizace Vyškov Karel Hájek. Ta Ivanovicím zajišťuje dodávky pitné vody. Obec je napojená na skupinový vodovod, který vodu dodává z podzemního vrtu v pět kilometrů vzdálené Pustiměři.
Díky tomu si tak místní mohou užívat horké léto ve vlastním bazénu na zahradě. Sice tady skoro neprší, voda z kohoutků ale teče bez problémů. Hlavní nápor už navíc mají vodohospodáři za sebou. Nastal zhruba před měsícem, kdy lidé ve velkém napouštěli bazény.
„Žádali jsme je proto, aby napouštěli postupně. K žádným omezením dodávek vody ale nedošlo,“dodává Hájek.
Záplavová oblast
Ivanovický starosta v souvislosti se suchem poukazuje na jeden paradox. I když Ivanovice patří k nejsušším obcím, nesplňují kritéria pro dotační program Dešťovka ministerstva životního prostředí. A leží v záplavovém území, takže místo zařízení pro chytání dešťové vody je u vyschlého Pustiměřského potoka nainstalovaná stupnice pro měření vodní hladiny.
„Trochu vody sem doteče, jen když se odpouští ivanovický rybník. V rámci protipovodňových opatření nám sem dali měřák, ale obávám se, že bude vždycky na suchu,“podotýká Drobílek.
Poloviční sklizeň
Voda chybí hlavně na polích. Jelikož přímo v Ivanovicích sídlí pokusná stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby, mají zemědělci přesné záznamy o tom, jak se sucho podepisuje na plodinách. Praskliny v půdě na poli vidí i laik.
„Při pohledu na pšenici si můžeme všimnout menšího množství klasů. Kde by měly růst čtyři, vyrostl jen jeden. Porost sice není nižší, ale výrazně řidší, než by měl být, a zrna jsou malá,“ukazuje na poli za Ivanovicemi Miroslav Janeček z pokusné stanice.
Zemědělci teď mají plné ruce práce. Žně tady začaly o dva týdny dříve a podle odhadů zemědělců budou letošní výnosy o 40 procent menší, než je průměr. Na poli vedle pšenice roste vojtěška.
„Má sotva dvacet centimetrů a už kvete. Teď by správně měla mít přes půl metru,“posteskne si Janeček. Podle něj bude hodně záležet na počasí v dalších letech.
Že by zemědělci v suchých oblastech místo plodin náročných na vodu – jako je třeba vojtěška nebo cukrovka – začali pěstovat suchomilné rostliny, podle Janečka není příliš reálné.
Při dlouhodobém suchu je podle něj jednou z možností zaměřit se spíše na rané nebo více odolné odrůdy.
Podle dat, která výzkumný ústav sbírá, dosahoval v Ivanovicích dvacet let průměrný roční úhrn srážek přes 500 milimetrů. Obdobný byl ještě v roce 2014, pak ale prudce klesl a na letošní rok tady srážky odhadují jen na úroveň zhruba 350 milimetrů.