„Sucho už je normální stav“
Ivanovice na Hané, Brníčko poblíž Šumperka, Ponědraž na Jindřichohradecku či část Českého Krumlova v katastru nazvaná jako Přísečná-Domoradice. Co mají tyto čtyři obce z různých koutů republiky společného? Podle projektu Intersucho jsou v tomto roce zasažené největším suchem. Vyhýbají se jim bouřky a déšť je jen nárazový, vysvětluje klimatolog a člen výzkumného týmu projektu Intersucho Pavel Zahradníček.
Zjistili jste, že v Přísečné-Domoradicích zatím v letošním roce nepršelo. V Ivanovicích 79 procent dní z roku, v Brníčku a Ponědraži bylo sucho ze 70 procent. Proč zrovna v těchto obcích skoro nezaprší?
Je to čistě náhoda. Prostě tam spadlo malé množství srážek. Charakter letošních srážek byl většinou takový, že byly intenzivní bouřky, při nichž spadlo 30 až 50 milimetrů za pár hodin a předtím třeba desítky dní nepršelo. U bouřkových srážek je to navíc čistě o náhodě, kam spadnou. Nehledal bych tam proto vědeckou souvislost s tím, jestli je tam například špatná půda.
Třeba lidé v Ivanovicích se diví, proč zrovna u nich je výrazně větší sucho než jinde v zemi.
Střední a jižní Morava se se suchem potýkají pravidelně. Lidé už si na to asi zvykli. Obecně Česká republika od roku 2012 zažívá každý rok nějakou horší epizodu sucha, takže se sucho stává celkem normálním stavem. Letos je téměř na celém území Česka. Výjimkou jsou jižní Čechy. Mapa Intersucha sice ukázala, že v jižních Čechách jsou obce, kde je výrazné sucho, ve zbytku kraje ale koncem května spadl velký úhrn srážek. Je to však jen záležitost letošního roku, neplatí to dlouhodobě.
Hodně se mluví o tom, že sucho a teplo dosáhlo kritické hranice. Opravdu je v porovnání s uplynulými desítkami let situace tak špatná?
Sucho bylo a bude. Když se podíváme do minulosti, suchá léta se po nějaké době opakovala. Toto období není suchem úplně výjimečné, ale je výraznější.
Čím to je?
Více dnů za sebou významněji neprší a do toho jednou intenzivně zaprší. Statisticky to sice i ten jeden déšť srážkově vyrovná, ale pro zemědělce a přírodu je to naprosto nevhodné. Dvacet dní bez deště půdu vysuší. Viz letošní velice teplý duben, květen a červen. A další věc, která hraje významnou roli, jsou teplé a suché zimy. Ty jsou tady posledních šest až sedm let a pravidelně po nich nastává suchá epizoda. V zimě sice může nadstandardně pršet, jenže příroda potřebuje sníh, protože půda a podzemní vody se nejlépe doplňují ze sněhu.
Tento červenec zatím moc horký není, přes den občas zaprší. Může to pomoct?
Toto léto nejsou naštěstí tropické teploty, jenže zemědělcům už to moc nepomůže. Sklizeň začala předčasně. Co se týká podzemních vod, zatím to nevypadá na výrazné doplňování. Hlavní problém je ve spodní vrstvě, které tyhle přechodové bouřky vůbec nepomůžou. Můžou zlepšit jen horní vrstvu půdy do 40 centimetrů, ale hlubší vrstva mezi 40 až 100 centimetry reaguje pouze na dlouhodobější změny. Muselo by konstantně pršet. Když se ale podívám na předpověď, tento týden má být kolem 28 až 30 stupňů a dlouhodobější výhled zatím slibuje nadprůměrné teploty, takže se zlepšení očekávat nedá.
50 let dopředu? Modely jsou hodně pesimistické. Epizody sucha budou častější. To ale neznamená, že nebudou povodně. Pavel Zahradníček, klimatolog
Bude sucho pokračovat i v následujících letech?
Myslíte třeba 50 let dopředu? Modely jsou bohužel hodně pesimistické a předpokládají, že epizody sucha budou častější a intenzivnější. To ale neznamená, že nebudou povodně či normální roky. Česko se pravděpodobně větších socioekonomických dopadů obávat nemusí. Problém budou mít spíše středomořské státy nebo Blízký východ.