Psychiatři: Hlídat nebezpečné pacienty? Nejsou na to peníze

Nejvýznamnější ostatky, které jsou v unikátní cínové schránce v olomouckém kostele sv. Štěpána uložené, patří čtveřici zakladatelů benediktinského kláštera a následně premonstrátské kanonie na Klášterním Hradisku. Jde o zdejší přemyslovská

Michaela Endrštová redaktorka iDNES.cz

Minulý týden pobodal v Prachovicích na Chrudimsku muž dva lidi. Útočníkova matka posléze médiím řekla, že je její syn psychicky nemocný a trpí schizofrenií. Tvrdila, že syna odvedla do psychiatrické léčebny, jenže lékaři ho údajně odmítli hospitalizovat, protože k tomu neshledali důvod.

Před dvěma roky zase v pražském obchodním centru ubodala psychicky narušená žena – krátce po propuštění z léčebny – jinou zákaznici. Jiná duševně nemocná žena v roce 2014 ve Žďáru nad Sázavou zabila nožem šestnáctiletého chlapce.

„Podobné případy se mohou opakovat a skoro nic se s tím nedá dělat. Nemůžeme ale mluvit o selhání systému. Nelze zkrátka zavřít všechny lidi. Takto nemocní lidé by měli být zaléčení a jejich stav by měl být knížata Otu I. (zemřel v červenci 1087) a Otu III. (zemřel v květnu 1160) a jejich manželky Eufémii a Durancii. Ostatky jsou ve výborném stavu i díky tomu, že byly při ohledání v 17. století omývány horkým vínem. sledován, jenže na to nejsou peníze,“domnívá se znalec z oboru psychologie Karel Netík.

Léčebna, která zjistí, že je daný jedinec nebezpečný sobě nebo svému okolí, může pacienta hospitalizovat proti jeho vůli. Potřebuje k tomu souhlas soudu. Když je však pacient stabilizován a nepředstavuje nebezpečí, je propuštěn do ambulantní péče. Dál bere léky, jenže když je brát přestane, leckdy na to nikdo nepřijde.

Dobrovolná léčba

„Pokud je daný člověk dospělý, svéprávný a nemá soudem nařízenou ochrannou léčbu, tak se léčí na bázi dobrovolnosti. Soud ale může (a zároveň nemusí) vyslovit ochrannou léčbu teprve tehdy, když je spáchán nějaký trestný čin,“říká psychiatrička Růžena Hajnová.

Netík upozorňuje, že lékařům nikdo nezaplatí, aby propuštěného pacienta kontrolovali. „Bylo by to pro ně strašně moc práce navíc,

Hanák teď s historikem umění a památkářem Leošem Mlčákem shání sponzory na analýzu DNA. „Mimo jiné by doložila autentičnost ostatků a jejich příbuznost s ostatky Přemyslovců, které už byly zanalyzovány v Praze. U ostatků manželky Oty I. by pak potvrdila příbuznost s uherskou panovnickou linií,“je přesvědčen Mlčák. Objev označuje historik za naprostý unikát. protože mají stovky pacientů a často nemají ani sestru, která by takové lidi sledovala a starala se o to, co s nimi je,“říká Netík.

Do budoucna je v plánu vznik Center duševního zdraví, jejichž cílem je přesunout péči o duševně nemocné z léčeben do terénu, aby lidé mohli docházet za psychiatrickou pomocí ze svých domovů, a pomoci jim vrátit se do běžného života.

Na lůžková oddělení se budou dostávat jen pacienti s vážnějšími psychickými problémy. Podle Hajnové ale v tomto ohledu reforma nepomůže. „Problém je v tom, že psychiatři jsou přetížení a je jich nedostatek,“říká.

„Záleží na tom, jak rychle se takový člověk dostane do péče odborníků a jak se k problematice staví rodina. Důležité je, aby to okolí, které vidí, že je takový člověk nějakým způsobem nebezpečný, signalizovalo. Stačí třeba obvodnímu lékaři, který může zapojit policii i záchranáře,“dodala lékařka.