Tukové popelnice na každém rohu, zní plán

Do dvou let by každá obec měla povinně zavést kontejnery na použitý jedlý olej

Jitka Vlková redaktorka MF DNES

Třídění jedlého oleje se zařadí mezi povinnosti obyvatel Česka. Ministerstvo životního prostředí přitvrdí v recyklaci a kromě základních žlutých, modrých a zelených popelnic na tříděný odpad nařídí obcím zavést od roku 2020 kontejnery na použité jedlé oleje a tuky.

Už žádné lití do záchodu. Po dosmažení řízků bude potřeba slít přepálený olej z friťáku nebo z pánve do plastové lahve, zašroubovat ji a odnést do speciální plastové popelnice.

„Vyhláškou ministerstva by mělo dojít k zavedení povinného sběru olejů v obcích od roku 2020,“říká Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí. Resort musí zařídit, aby Češi během sedmi let zvedli třídění komunálního odpadu z 38 procent na 55, a plnili jsme tak evropskou směrnici. Sběr olejů a tuků k tomu má přispět.

Zhruba každá desátá obec už dnes olej sbírá buď do kontejneru ve „sběrném hnízdě“(skupina barevných popelnic), nebo jej mohou občané vylít do uzavíratelného barelu na místním sběrném dvoře.

„Plošný odběr zatím nebyl povinný. Funguje v některých obcích, které se rozhodly ke sběru dobrovolně, na základě dohody s místními vodovody a kanalizacemi, případně s firmami, které oleje dokážou zpracovávat,“vysvětluje Manhart.

Barevně se popelnice město od města liší. V Praze 2 mají černé s hnědým víkem, v Přerově či Olomouci zelené s oranžovým zavíráním, v Kutné Hoře zelené, v Pardubicích oranžové...

Třídění tuků a olejů má speciální pravidla. Nádoba, ve které se tuk či olej do kontejneru vhazuje, nesmí být skleněná a musí být dobře zavřená. Kontejnery mají otvor na vhoz a bývají uzamčené, aby se do nich lidé nemohli dostat. Konkrétně kuchyňský jedlý olej se totiž dá využít jako palivo do auta. „Když ho do starého dieselu nalijete, jede to, ale zplodiny jsou velkým problémem. Nehledě na to, že je to zakázané,“vysvětluje Manhart.

Olej už se sbírá z restaurací a rychlých občerstvení. Ze zákona ho musejí předávat do bioplynových stanic nebo jim odvoz pravidelně zajišťují zpracovatelské firmy. Těm předávají jedlé oleje a tuky také obce. Buď zdarma, za odvoz, nebo za ně dokonce dostanou zaplaceno od dvou do osmi korun za kilogram. Cena záleží na množství a čistotě.

Ucpané kanály pod Prahou

Zájem o nasbírané oleje mají společnosti vyrábějící biopaliva, která se přidávají k pohonným hmotám. „Surovinu nakupujeme od obchodníků, ale nevíme, zda to vykupují doma, nebo vozí ze zahraničí,“říká Martin Kubů, ředitel divize pohonných hmot společnosti Agrofert (součástí holdingu Agrofert je rovněž MF DNES). Jednodušší je pak energetické využití olejů při výrobě tepla a elektřiny ve spalovně a v bioplynové elektrárně.

Lidé zatím často mastné odpady splachují do záchodů, přestože to zákon zakazuje. Ucpává to totiž kanalizaci. „V Praze máme dvě kritické lokality – oblast okolo Staroměstského náměstí a na Malé Straně. Důvodem je velká koncentrace restauračních zařízení, z nich část vylévá tuky přímo do kanalizace a nepoužívá takzvané tukové lapoly (odlučovač tuků předčišťující vodu před odtokem do kanalizace, pozn. red.),“říká mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

V zimních měsících na přelomu roku například pracovníci firmy odstraňovali ručně šest tun nečistot včetně tuků při čištění kanalizačního kanálu pod Vltavou (shybka), pod Čechovým mostem. V nejkritičtějších místech bylo ucpáno až 90 procent profilu kanálu.

„Tuky se ze stěn odlamují a až následně jsou odsávány sacím vozem,“popsal Mrázek postup. Čím víc odpadků nateče do čistírny, tím méně kvalitně se daří vodu vyčistit.

To, že před třemi lety začala třídit Praha 2, zatím provozovatel pražských trubek nepoznal. „Jedna městská část a ještě ta z menších tento problém neodstraní. Pod Prahou je téměř 300 kanalizačních stok a tisíc kilometrů přípojek,“dodává.

Olej už se sbírá z restaurací a rychlých občerstvení. Ze zákona ho musejí předávat do bioplynových stanic.