O nové ministryni a rozdělování brambor
Včera jmenovaná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se těsně před nástupem do funkce uvedla pozoruhodným výrokem: „Pokud budeme platit vyšší platy, tak z toho bude profitovat státní rozpočet, protože to znamená vyšší daňové a sociální příjmy pro státní rozpočet.“Je tento výrok bezděčný důkaz toho, že:
a) pověst LSE, tedy The London School of Economics and Political Science, coby kvalitní ekonomické školy, kterou paní ministryně absolvovala, je poněkud přehnaná? Anebo spíše toho, že: b) paní ministryně na LSE příliš načichla levičáckými manýry?
Vytrženo z kontextu, jde o jasný nesmysl. Poslechněme si krátkou, ale poučnou pohádku o bramborách.
Řekněme, že v zemi žijí pouze dva lidé. Jeden pěstuje brambory a druhý dělá ouředníka. A řekněme, že pěstitel brambor musí třetinu své hrubé „mzdy“, kterou dostává v bramborách, odevzdat na dani ouředníkovi. Pokud sklidí 50 pytlů brambor, musí odložit 20 pytlů, aby mohl na podzim zasadit a další rok sklidit. Ze zbylých 30 pytlů mzdy odvede 10 pytlů ouředníkovi. I ouředník ovšem musí svou bramborovou mzdu zdanit, a proto 3,3 pytle dá do společného bramborového fondu. (Možná z toho pak budou dělat rum, vím já?) Výsledek: rolník – 20 pytlů, ouředník – 6,7 pytle, erár – 3,3 pytle.
Pak zemi zastíní zjevení ducha ministryně a zvýší mávnutím ruky ouředníkovi mzdu na 15 pytlů hrubého. Nově tedy bude mít: rolník – 15 pytlů, ouředník – 10 pytlů, erár – 5 pytlů (daň pro ouředníka je stále 33 procent). Co se tedy stalo? Došlo pouze k redistribuci bohatství. Země jako celek nezbohatla. Akorát má více brambor ouředník, méně rolník – a o něco více bramborového lihu se propije.
Paní ministryně ovšem jistě není tak neznalá, že by tohle nechápala. Spíše věří rádoby keynesiánským pohádkám, podle kterých erár z brambor nevypálí líh, nýbrž je moudře zasadí (tedy investuje) a příští rok bude vyšší úroda. Zní to sofistikovaněji, ale je to také pěkná nerozumnost. Vtip spočívá v tom, že kdyby vše bylo tak snadné a výhodné, udělal by to nejspíše už sám rolník. On je na úrodě nejvíce zainteresovaný. Pokud to neudělal, nejspíše se takové hospodaření opravdu nevyplatí.
Shrnuto: výrok paní ministryně je ekonomicky nesmírně naivní. Nepobuřuje mě však. Plně totiž odpovídá linii, po které její MPSV v naší zemi pod vedením ČSSD dlouhodobě mašíruje. Zkrátka – je to pořád naše staré dobré ministerstvo práce a (a)sociálních věcí.