Klimatizace pro deset milionů
Tropy a ekonomika: z ochlazování vzduchu se stal velký byznys už i v Česku
Česko dnes s velkou pravděpodobností zažije nejteplejší den roku. Stále větší počet tropických dnů během léta přitom v posledních letech prudce zvedá zájem Čechů o chlazení domácností. A jak se zvedá průměrná teplota, lidé podle dodavatelů zapínají „klimu“častěji.
„Nárůst poptávky proti situaci před dvěma lety je zhruba dvacetiprocentní. Poptávka roste ze všech sektorů. Větší zájem mají domácnosti, provozovatelé administrativních budov i průmyslových hal,“říká Jaromír Železný, výkonný ředitel AirPlus, dceřiné společnosti ČEZ ESCO.
„Zvýšený zájem je od parného léta v roce 2015,“potvrzuje i spolumajitel společnosti Kryoklima Jan Hodák.
Kvůli vyššímu zájmu je třeba v sezoně na montáž klimatizace delší dobu čekat – aktuálně se pohybují od jednoho do dvou měsíců. Mimo sezonu se čeká kolem týdne. Samotná instalace se v bytě dá zvládnout za necelý den, v rodinném domě zabere dva dny.
Nárůst dokládají i statistiky dovozu. Loni se jich do Česka dovezlo za 10,7 miliardy korun, zatímco v roce 2010 to bylo jen za 4,1 miliardy.
Podle prodejců letos až o třetinu stoupl také zájem o levnější mobilní klimatizace a ventilátory, které nevyžadují odbornou montáž.
Ve srovnání s USA nebo Japonskem, kde má pevnou klimatizaci devět z deseti domácností, či západní Evropou však v Česku ochlazuje své pokoje menší počet lidí. Odhadem se nyní v tuzemsku montuje kolem 20 tisíc klimatizací pro domácnosti ročně. Další se montují do průmyslových či skladových hal nebo kanceláří. S postupujícím oteplováním planety se však dá čekat, že zájem dál poroste.
Právě chlazení budov je podle studie Mezinárodní energetické agentury celosvětově nejrychleji rostoucím „žroutem“elektřiny. Množství elektřiny, které klimatizace potřebují ke svému provozu, má v následujících třech desítkách let stoupnout na trojnásobek. Dnes mají klimatizace zhruba desetiprocentní podíl na celosvětové spotřebě elektřiny.
Zpráva uvádí, že počet klimatizací ve světě stoupne z nynějších 1,6 miliardy na 5,6 miliardy v roce 2050.
Za přírůstkem mají být hlavně země jako Indie či Indonésie, kde má dnes klimatizaci méně než desetina domácností. Agentura však upozorňuje, že právě v Asii (či v USA) se na rozdíl od Evropy prodávají jednotky s nižší účinností, což zbytečně zatěžuje životní prostředí.
Na nárůstu spotřeby elektřiny se klimatizace v letních měsících v Česku projevují jen částečně. „Podstatný vliv na vývoj zatížení sítě má zejména růst ekonomiky a průmyslové výroby,“říká Zbyněk Fiala z centrálního dispečinku E.ON Distribuce. Léto bývá z pohledu odběrů elektřiny úplně nejslabší z celého roku.
Trochu jiná situace je však v Praze, kde hospodářský růst převyšuje ostatní regiony. Ve všední dny se „špičkové“odběry v hlavním městě během léta pohybují kolem 840 megawattů, v zimě přesahují tisíc megawattů. „Roste vybavenost obchodů, kanceláří i domácností klimatizacemi a dalším chlazením či větráním. Spotřeba elektřiny dlouhodobě mírně roste. Meziroční nárůsty se pohybují kolem jednoho procenta,“tvrdí mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
Chlazení za 30 tisíc
„V nových budovách se skoro nulovou spotřebou energie bývá daleko větší problém, jak je uchladit, než jak je vytopit,“uvádí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Největší potřeba chlazení je pochopitelně v létě přes den, když nejvíc svítí. Proto může být dobré propojit klimatizaci s fotovoltaickou elektrárnou na střeše, která právě v danou dobu vyrábí největší množství elektřiny.
„Pokud si domácnosti nebo firmy pořizují fotovoltaiku, často uvažují i o klimatizaci. Je zbytečné chladit drahou elektřinou ze sítě, když si ji můžu levněji vyrobit sám v pár panelech na střeše,“říká předseda Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií Aleš Hradecký.
Montáž klimatizace do jednoho pokoje vyjde zhruba na 30 tisíc, do rodinného domu na 110 až 140 tisíc v závislosti typu a výkonu. U starších budov to bývá o něco dražší – záleží na stavu budovy.
Zástupci oslovených firem říkají, že montují zhruba půl na půl do novostaveb a do starších domů.
„Pro řadu budov je klimatizace součástí standardního řešení, což ještě před deseti lety nebývalo,“říká Železný. Novým trendem je podle něj klimatizování výrobních hal, a to nejen kvůli zpříjemnění pracovních podmínek pro zaměstnance. Vysoké teploty mohou mít negativní vliv na kvalitu výrobků.
Často se také stává, že lidé si při stavbě domu myslí, že klimatizaci nebudou potřebovat, ale po roce zjistí, že je nutná. „Pak se musí vše znovu rozkopat. Je lepší to připravit předem a jednotky případně osazovat, až když na to má zákazník finance,“říká Tomáš Mikulík ze společnosti M-klima.
I klimatizace zasáhl trend internetu věcí a inteligentních domácností. Nové jednotky bývají běžně napojené na wi-fi – lze je pak ovládat přes telefon či tablet. „Lidé také více vyhledávají designové jednotky, dražší značky, ionizátor a funkci wind-free od výrobce Samsung. Proud studeného vzduchu nefouká za krk, ale po nachlazení tisíci dírkami profukuje a udržuje tak požadovanou teplotu,“uvádí Jan Hodák z firmy Kryoklima. Chlad nefouká, jen padá.
Klimatizaci lze využít i jako topení. V přechodném období na jaře a na podzim jimi lze přitápět. Hodák dodává, že lidé preferují jednotky se starým chladivem. „K nově zaváděnému chladivu R32 panuje nedůvěra, protože na rozdíl od starého hojně používaného R410A jde o mírně hořlavou látku. Kdo o uvedené změně ví, žádá namontovat jednotky se starým chladivem. Doprodávají se, ale zatím je jednotek dost. Cena je většinou stejná,“podotýká.
Šéf aliance Šance pro budovy Petr Holub říká, že v tuzemských klimatických podmínkách se dá dnes navrhnout a postavit rodinný či bytový dům, který dodatečné chlazení nepotřebuje, a přesto se jeho obyvatelé doma neupečou. V některých případech to může platit i pro
Pro řadu budov je klimatizace součástí standardního řešení, což ještě před deseti lety nebývalo. Jaromír Železný výkonný ředitel AirPlus
rekonstrukce. U kancelářských budov, kde se používá více skla, už bývá potřeba budovy chladit.
„Je však třeba mít na paměti tři hlavní zásady. Budova musí mít vysoce izolovanou obálku, která v zimě udrží teplo uvnitř a v létě venku. Lepší je použít vnější stínění, které odrazí až 90 procent slunečních paprsků, zatímco vnitřní jen kolem 20 procent. A pomohou také zelené střechy,“vysvětluje Holub. V létě stromy zabrání výhni a dům částečně zchladí, v zimě bez listí naopak sluneční svit propustí.
Místo běžných klimatizací se podle něj dají použít také alternativní řešení, jako jsou třeba chladicí trámy či stěny. Ve srovnání s běžnými jednotkami jsou energeticky úspornější, protože elektřina je využívána pouze pro čerpání a proudění vody uvnitř systému, ne na chlazení.