4 miliony nechtěných Bengálců. Kam s nimi?
Indie přitvrdila vůči migrantům. Milionům – převážně muslimům – hrozí ztráta občanství a deportace ze země
DILLÍ Indie se rozhodla, že se vypořádá s nelegálními přistěhovalci. Nejdrsněji postupují úřady ve svazovém státě Ásam na severovýchodě země, kde se do problémů nejspíš dostalo i mnoho nevinných.
Tamní plán na identifikaci „cizinců“vyvolal mezi lidmi paniku. Mnozí netuší, co s nimi bude dál. Řada z nich žije v Ásamu už desítky let a jsou indickými občany.
Teď však padla kosa na kámen a ani občanství nemusí stačit.
V pondělí zveřejnila tamní vláda seznam zhruba čtyř milionů lidí, kterým hrozí odebrání občanství a následné deportace. Ve většině případů se jedná o bengálsky hovořící muslimy.
„Každému bude dáno právo prokázat své občanství. Pokud neuspějí, právní systém půjde svou cestou,“uvedl podle BBC Siddhárta Bhattačárja, ministr spravedlnosti státu Ásam. To podle něj znamená jediné – vystěhování.
Vláda premiéra Nárendry Módího z hinduistické nacionalistické Indické lidové strany opakovaně varovala, že hodlá imigranty deportovat. Úřady se opírají především o tzv. Ásamskou dohodu z roku 1985, kterou podepsal tehdejší ministerský předseda Rádžív Gándhí. Dohoda stanovuje, že na území Indie mohou se všemi právy zůstat ti, kteří na základě volebních seznamů prokážou, že v Indii žili před 24. březnem 1971, tedy nejméně dva dny před vypuknutím občanské války v tehdejším Východním Pákistánu, která skončila 16. prosince téhož roku vznikem nového samostatného státu Bangladéš.
Během tehdejších krvavých řeží povstalců s pákistánskou armádou uprchly do sousední Indie stovky tisíc lidí. Většina z nich se poté usadila právě v Ásamu.
Dlouho se nic nedělo kromě občasných protestů a komunálního napětí mezi tamními muslimy a hinduisty. Před třemi lety pak úřady spustily mamutí akci prověřování občanství u všech více než třiceti milionů obyvatel státu. Čtyři miliony z nich pečlivou kontrolou pod dohledem nejvyššího soudu „neprošly“. Teď mají strach, co bude následovat.
Kritici spatřují v testu občanství diskriminační opatření, jehož cílem je vyhnat menšinové muslimy – tak jako se to stalo Rohingům v Myanmaru. Jiní varují před možnými sociálními problémy, které postup úřadů vyvolává. „Mezi těmi, s nimiž jsem se setkal, panuje strach z budoucnosti. Nedovedu si představit, co se s těmi lidmi stane. Spatříme snad nové koncentrační tábory?“psal na sociálních sítích aktivista Harsh Mander. Jiní upozorňují na to, že v mnoha případech jde o chudé a negramotné lidi, kteří prostě nemají desítky let staré dokumenty, jimiž by se mohli prokázat.
Přestože vláda v Dillí se v posledních dnech snaží paniku zklidnit, nikdo zatím neví, co s miliony lidí bude dál. Prý by měli odjet do Bangladéše, tato země však má svých starostí dost a dává vehementně najevo, že o deportované z Indie nestojí. Mezitím indické svazové státy sousedící s Ásamem posilují bezpečnost ve strachu, že lidé ze seznamu by se k nim mohli chtít uchýlit.