Dirigent Hrůša zkouší v Anglii americké drama
PRAHA Letošní léto tráví Jakub Hrůša v britském Glyndebourne. Náš přední dirigent mladé generace je tu ostatně častým hostem, zdejší prestižní operní festival ho již v minulých letech angažoval pro několik produkcí.
Byly mezi nimi opery od Janáčka, Mozarta i Brittena, letos však dostal poměrně výjimečný úkol: nastudovat operu Vanessa od Samuela Barbera. Tento americký skladatel, který žil v letech 1910 až 1981, je dnes pravděpodobně nejznámější jako autor opery Antonio a Kleopatra, jíž otevřela roku 1966 Metropolitní opera svou novou budovu.
Vanessa je starší, světovou premiéru měla roku 1958 ještě ve staré MET. Hlavní hrdinkou je stárnoucí žena, která dvacet let čeká na svého milence. Když si myslí, že se konečně vrátil, ukáže se, že je to jeho syn. A v domě s ní žije ještě mladá neteř. „Svým námětem se toto dílo ocitá mezi silnými americkými dramaty 20. století, která psali Arthur Miller, Lillian Hellmanová a další. Jde v něm o odvahu k lásce, aniž by byl člověk přesvědčen, že ji věnuje té pravé osobě,“popisuje Hrůša.
Ve světě se Vanessa občas uvádí, v Česku je v podstatě neznámá. I Hrůša přiznává, že pro něj byla objev. „Zato jsem jí zcela propadl. Hudebně zní jednoznačně americkým tónem, ale slyšíme i ozvuky Debussyho, Stravinského, Milhauda, Brittena či Berga, ale i starších autorů, dramatických virtuosů Pucciniho a Strausse. Je to nesmírně silná, dobře udělaná a vkusná hudba, technicky velmi obtížná,“chválí.
Míří na Dvořákovu Prahu
Barber byl v něčem podobný Brittenovi. „Jako Britten ‚veřejně–neveřejně‘ spojil osobní život s tenoristou Peterem Pearsem, tak Barber se skladatelem a v případě Vanessy libretistou Gian Carlem Menottim. Přesto se neubránili vyrovnávání s tím, co znamená žít jako gay ve společnosti, kde není možné se projevit,“zdůrazňuje Hrůša.
V Evropě navíc byla v té době leckdy trnem v oku i Barberova „americkost“. „Vedení Salcburského festivalu Vanessu slavnostně objednalo pro uvedení hned v roce světové premiéry, aby se od ní pod palbou šovinistických útoků tisku odvrátilo. Tehdejší šéf Herbert von Karajan ani nepřišel na premiéru,“připomíná Hrůša nehezkou kapitolu hudebních dějin, od níž uplynulo 60 let.
Nynější premiéra v Glyndebourne se koná 5. srpna, inscenace se bude hrát až do 26. srpna. Z Velké Británie Hrůša zamíří už rovnou na Dvořákovu Prahu. Bude řídit zahajovací koncert 7. září, na němž zazní Dvořákova kantáta Svatební košile, poté provede i Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila. A také se ujme postu hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie.