Krypta pod Jezulátkem ukrývá zazděné rakve
Důmyslný systém proudění vzduchu uchoval pod chrámem Panny Marie Vítězné mumifikovaná těla. Karmelitáni chtějí tajemné katakomby zpřístupnit lidem.
MALÁ STRANA Pražané v průběhu staletí prokopali pod městem stovky kilometrů chodeb, přes sedm set protiatomových krytů, tunely a také velké množství podzemních katakomb, do kterých pochovávali zesnulé. Takové katakomby nechal vybudovat v roce 1630 řád bosých karmelitánů pod chrámem Panny Marie Vítězné v Praze 1.
Kostel na Malé Straně vybudovali v roce 1611 luteráni a patřil jim do roku 1620. Ale po bitvě na Bílé hoře jej získali karmelitáni. Dnešní krypta, která vznikla spojením dvou částí, měří 67 metrů a rozprostírá se pod celým kostelem.
„K původní kryptě pod hlavním oltářem se později připojila i místnost blíže vchodu do kostela. První krypta sloužila jako pohřebiště karmelitánů, ve druhé byli pohřbíváni farníci,“popsala Hana Říhová ze sekretariátu kostela.
Vstup do nejstarší části katakomb se nachází za oltářem v severní nedostavěné věži za starodávnými dveřmi. Po zdolání asi dvou desítek schodů se návštěvníkovi naskytne pohled do větší kaple, ve které jsou od podlahy až po strop zazděny rakve zemřelých příslušníků řádu. Jejich památku připomínají náhrobky na stěnách s nápisy v latině, které jsou z velké části nečitelné.
Na okraji místnosti je oltář, kde se v minulosti konaly zádušní mše. Od oltáře vede dlouhá úzká chodba s klenutým stropem. Po ní lze dojít až ke schodům, kde se nacházel původní vchod do krypty. Ten je dnes přikryt velkým kamenem a lze ho vidět v kostele pár metrů od vchodu do kostela.
Od schodů vede obloukem chodba k novější kryptě určené pro pohřbívání farníků.
Důstojný klid posledního odpočinku mnichů narušuje jen občasný klapot podobný tikotu hodin, ale nejde o žádné místní přízraky. „Hrobka je hned pod povrchem, občas jsou tu slyšet kroky a klapot podpatků návštěvníků kostela,“vysvětluje Říhová. Stačí se chvíli zaposlouchat a skutečně, do krypty proniká ozvěna podpatků bot turistů, kteří si přišli prohlédnout Pražské Jezulátko.
Do chodby ze stran ústí menší místnosti. Jsou to bývalé soukromé hrobky šlechty, které byly později začleněny do celého komplexu. Dohromady jich je patnáct, ale v žádné už dnes rakev nenajdeme.
Ještě v 90. letech zde bylo přes tři sta rakví. Kromě zděných „sklípků“se těla zemřelých obvykle ukládala v rakvích na polštářích naplněných pilinami. Důmyslný systém průduchů zajišťoval dobrou cirkulaci suchého vzduchu a těla tak byla přirozeně mumifikována.
Výjimečný stav mumifikovaných těl popsal Leoppold Řeřábek ve své knize Stručný popis památek chrámu Panny Marie Vítězné z roku 1895. „V páté rakvi opět odpočívá jakýs rytíř. Z vysokého obuví zbyla jen hořejší část, holeně pokrývající, na šlapadlech prokmitávají pouze hedvábné punčochy. Chrup jest úplně zachovalý. Nějaká lotrovská ruka ukradla mrtvole růženec z rukou,“poznamenal si během své návštěvy Řeřábek a dále ve své knize dodává, že rysy na tvářích mrtvol se zachovaly v tak dobrém stavu, že často prozrazovaly věrnou podobu zesnulého.
V jedné z kobek byla také pochována Febronie Eusebie z Pernštejna, příbuzná Polyxeny z Lobkovic, která kostelu darovala v roce 1628 voskovou sošku Jezulátka. K velké části ostatků však jméno přiřadit nelze, protože se nápisy i štítky na rakvích nedochovaly.
Ostatky skončily v muzeu
Pod kostelem se pohřbívalo až do roku 1784, kdy byl v důsledku josefínských reforem vydán zákaz pohřbů uvnitř městských hradeb. Krátce nato kostel připadl maltézským rytířům, kteří vstup do podzemí zazdili. Katakomby byly násilím otevřeny až během pražského červnového povstání roku 1848 a vyrabovány. Karmelitáni se do kostela vrátili v roce 1993 na přání tehdejšího kardinála Miloslava Vlka.
Na přelomu století byla zahájena sanace katakomb, protože některé průduchy byly neopatrně zasypány a citlivé mikroklima se změnilo. Většina ostatků tak byla ve špatném stavu a byla proto převezena do sbírek Muzea hlavního města Prahy. V katakombách dnes zůstalo jen několik nejzachovalejších mumifikovaných těl v nových zinkových rakvích, z nich tři mají prosklená víka.
Bohužel současné podmínky nedovolují kryptu zpřístupnit veřejnosti. Karmelitáni však chtějí vybudovat nový vstup do podzemí, aby budoucí návštěvníci nemuseli procházet kostelem, který je často přeplněn turisty. „Řeší se možnost bezbariérového systému, nový vstup do katakomb by mohl být pod terasou u hlavní ulice,“dodala Říhová.